Bojovnice

3.

,, To máš za tu ruku" zasměje se drsně kat. Ležím v košili a lehkých kalhotech na lavici pobyté hřebíky. Jsou sice hodně naostřené ale není to tak strašné. Kat vytáhne z opasku dlouhý železný bič a napřáhne se. Vím co dělat protože to není poprvé co mně bičují. Zatnu zuby a uvolním svaly. První rána mi vyrazí dech, ale dojde mi, že jsem si vzpomněla na to, že už jsem byla bičována. Kdy? To samozřejmě nevím. Druhá. Třetí. Čtvrtá. Už je nepočítám, ale cítím se jako kdybych měla záda rozervaný na cáry . Strašně moc to bolí. Potlačím vzlyk a nechám se násilně zvednout. Myslím že už je konec, ale není. Kat to zřejmě vicítí protože se zlomyslně usměje.
,, Neboj holčičko ještě jsme neskončili."
Teď slzy nepotlačím. Ten zlosyn mé nohy ponoří po stehna do rozžhavených uhlíků. Ruce mi přiváže do řetězů čerstvě nahřátých a aby toho nebylo málo vezme malý kus roztaveného železa ve tvaru měsíce a vypálí mi ho na dlaně.
Nohy - abych nemohla běhat
Ruce - abych nemohla držet zbraň
Musím se přes všechnu tu bolest přehoupnout. Pálí to tak, že řvu a řvu.
Konečně mně vyndá a já omdlívám. Hrkne ve mně když přijdeme k hnusný ledový vodě. Jestli tam žije něco co má rádo krev tak to bude nejhorší mučení co jsem kdy zažila. Z nohou i rukou mi kromě spálenin zůstaly totiž i kusy zaschlé krve. A někteří tvorové mají krev rádi. Do mučírny přijde Vůdce s šátkem okolo hlavy, tak aby mu byly vidět jen oči. Podívá se na mne.
,, To stačí Danine."
,, Chtěl jsem jí vysvětlit jak to tady chodí aby si své příští činy pečlivě rozmyslela" odsekl kat.
,, Řekl jsem že to stačí tak ji laskavě doveď k ranhojiči. Poslední co potřebujeme je aby slavná Shadow dostala infekci." nenechal se zviklat Vůdce. Jsem mu za to neskonale vděčná.

O 1 měsíc později...

Nevnímám bolestné pnutí zad a snažím se konečně udržet v zničených rukách sekeru. Bolí to. Víc než jsem si schopna přiznat. Ranhojič, Keegan mi řekl že buď se mi rány dokonale zahojí a vše bude jako dříve, nebo již nikdy nebudu běhat ani bojovat. Keegan byl ke mně milý a často jsem si s ním povídala. Nikdy my však neřekl nic o minulosti. Občas se mi zdály sny s lidmi bez rysů a já si je snažila spojit s již zjištěnými fakty a poskládat tak smysluplný příběh. Dost mi vadila nejistota toho, že možná stojím na špatné straně a před měsíce jsem zabila několik svých tehdejších přátel. Tahle myšlenka mi nedala spát od toho co mne jeden z nich nazval Shadow. Taky je možné, že jsem fakt hodně známá ale to jsem asi moc egoistická. Možná jsem jenom paranoidní. Nebo naivní.
Vybíjím si vztek na dřevěném panákovi. Keegan se cvičí vedle mne. To že je ranhojič neznamená, že se neučí bojovat.

První trénink po mučení byl obzvlášť vyčerpávající. Ukládám se do tvrdé postele v kasárnách a promítám si v hlavě dnešní události. V podstatě se nic zajímavého nestalo. Už už zavírám oči když se nocí rozlehne výkřik.