Bojovnice

6.

,, Sar dojdi prosím pro Shadow" rozkázal malé dívce Vůdce. Prý to je jeho neteř. Jmenuje se Saren, ale nikdo jí neřekne jinak než Sar. Dívenka poslušně odklusá na cvičiště.

Cvičím a znovu si vybíjím vztek na figuríně. Keegan tu však není aby můj vztek zklidnil. Zuřím. Jsem naštvaná na něj na sebe na Vůdce na celý svět. Znovu chci rozsekat panákovi část těla když ke mně doběhne dívenka se dvěma dlouhými cůpky neposlušně lítajících okolo její hlavy.
,, Ahoj ty jsi Shadow? " zazvoní její hlásek blízko mně.
,, Ano proč se ptáš? A jak se jmenuješ ty?" je tak roztomilá, že mne vztek najednou opustí
,, Stlýc mně plo tebe poslal. Já se jmenuju Sal."
,,Sal? To jako Salema?" zeptám se překvapeně
,, Ne Sal, ale Sal. " rozchichotá se když zjistí, že to zase řekla blbě.
,, Počkej Sar? "
,, Jo splávně. Poď za mnou. " Sar vesele  hopsá pryč a mě nezbývá nic jiného než ji následovat. S povzdechem jemně položím sekeru na zem a jdu. Cestou mi dojde že Sařin strýc je asi Vůdce.  Vůdce čeká v jídelně a má na sobě pečlivě upraveno košili. Vlasy má však rozcuchané a kruhy pod očima svědčí o tom, že celou noc nad něčím přemýšlel. Prvně si ho pořádně prohlížím a s překvapením si uvědomuji, že je docela mladý a hezký. Docela dost hezký.
,, Co na mně tak koukáš Shad?" tak Shad jo? Jsem Shadow. S-H-A-D-O-W ty debile. Chce se mi říct i když mírně zrudnu protože jsem si ho opravdu dlouho prohlížela.
,, Jen mně něco napadlo."
,, Copak to bylo? " zeptá se medově.,, Zajisté jsi přemýšlela nad tím kdo s tebou pojede viď?"
,,Jo jasně" nutím se od jeho tváře odtrhnout zrak.
,, Pojedou s tebou jen dvě osůbky. Aiden a Imani. Imani se umí velice dobře plížit a šplhat a Aiden je skvělý lučištník. Kdysi byl zloděj. Dokáže otevřít každý zámek. Aiden s Imani opravdu dlouho chodí jsou jako dvě hrdličky a osud jim zřejmě přál protože jsou dobrý každý v jiném oboru. Tvoří tak dobrý pár i na plnění misí. Nedej bože aby se jednomu z nich něco stalo ten druhý by hned chtěl spáchat sebevraždu. "
,, Takže Aiden a Imani se mnou pojedou?"
,,Ano nelíbí se ti to snad? "
,, Ne to ne já jen že..." byla jsem zvyklá plnit mise sama. Další střípek minulosti.
,, Co? "
,, Nic" kdyby se dozvěděl, že si vzpomínám možná by mi něco udělal. Možná je právě jeho strana ta špatná.
,, To každé mise plní víc lidí? " zeptám se nesměle, ale za nevinnou otázkou skrývám ďábelský plán jak zase něco zjistit. Přimhouří podezíravě oči a odpoví tak jak se obávám.
,, Jak kdy." jeho postoj jasně naznačuje že další takové otázky nepřijímá. Takže je tak 40% šance,že je to zloduch. Ta strana proti, které jsem bojovala. Stále, ale nevím, která je ta má. Existuje spoustu možností.
Bílí rytíři z Vrchoviny
Zlatá pěst
A na víc si nevzpomínám. Vím že jich je mnoho. Tak 20. Možná že na své druhy do smrti nenarazím a umřu jako zrádce. Vůdce přede mne položí velkou podlouhlou krabici.
,, Otevři ji" přikázal.
Opatrně zvedám víko a zalapám po dechu.