Bojovnice

4.

Trhnu sebou. Bolest nebolest, řítím se chodbami k místu kde jsem výkřik slyšela. Najdu ho poměrně snadno protože se okolo seběhl dav lidí.
,, Co se stalo? " zeptám se jedné starší ženy.
,, Salemu někdo zabil." povzdechla si stařena.
,, Kdo to byl? "
,, Salema? Ty neznáš Salemu? Byla to Vůdcova první důstojnice. Teď nedávno měla jet do pouště aby splnila tajnou misi."
,, Aha. A kdo ji zabil? "
,, Netušíme když jsme se sem dostali bylo pozdě Salema byla mrtvá a pachatel nikde. Je možné, že se zabila sama. " stařena začínala být pěkně nevrlá a tak se již dál neptám.
Od největší a nejhonostnější budovy přichází Vůdce s Keeganem v patách. Vůdce na sobě má rudý plášť a rozhodně se netváří zarmouceně.  Keegan je naopak neupravený a otřesený. Povzbudivě se na něj usměji i když mi Salemina vražda vadí, přeci jen jsem ji neznala a netruchlím pro ni.
,, Odneste to tělo na pitevnu" rozkáže Vůdce bez emocí.,, Salema měla hodně důležitou misi, kterou musíme splnit. Rád bych ji předal Tzainovi, ale ten je zaneprázdněný. Vyzkouším si tedy loajalitu Shadow. Shadow přijď hned za mnou ať to probereme ano? Keegane zatím pomož na pitevně možná máme v táboře zrádce nebo se strážní prospali. "
Kývám. Konečně zase nějaká zábava. Vydávám se za Vůdcem s pocitem nadšení. Procházíme bohatě zdobenými chodbami s obrazy plnými hrdinských činů. Jdeme dlouho než konečně dosáhneme cíle v podobě masivních dveří. Vůdce vytáhne klíč, který měl zjevně na hrudi a odemkne. Jakmile vejdu dveře zase zamkne. Pokyne mi ať se posadím. Na stole se povaluje spousta papírů a on neomaleně vytáhne jeden z nich a rozloží ho přede mnou. Ve skutečnosti je to mapa znázorňující poušť Zeres. Zeres je největší poušť na světě.
,, Shadow, musíš ukrást svitek z této základny. " ukáže prstem do jednoho z nejvzdálenějších bodů.,, Cesta nebude jednoduchá je tam spoustu nástrah. Až se dostaneš na tu základnu vezmeš svitek. Nevím kde je ukrytý, ale je na něm černorudá stuha. Nebudeš si číst obsah a zmizíš zpět sem."
,, Proč se nemám koukat na obsah?" divím se.
,, Prostě se nedívej. Když zjistím že jsi se koukla čeká tě trest. "
,, Dobře jdu do toho"
,, Někoho s tebou pošlu. Jednoho, dva lidi. To ti řeknu potom. Stejně jako podrobnosti např. Kdy dojedeš, co budeš mít s sebou a tak. Teď jdi odpočívat "
,, Dobře. Nemůže se mnou jet Keegan?"
,, Možná. Zítra se vše dozvíš "

Jsem strašně unavená, ale ne a ne usnout. Vzpomenu si, že Keegan je ještě nejspíš vzhůru a snaží se spolu s dalšími ranhojiči zjistit příčinu Saleminini smrti a tak se zabalím do jemného županu a znovu se vydám ven. Procházím kolem ztichlých kasáren a tu a tam zaslechnu jak si někdo odkašle nebo něco nespokojeně zamručí. V ruce držím dlouhou dýku a u pasu nesu sekeru jako vždy. Je to má nejoblíbenější zbraň. Jsme si dost podobné. Výbušné. Rychlé. Silné. Zbraně vždy u sebe nosím pro případ. Blížím se k pitevně. Je to hnusná stará budova se spoustou oken. Natahuji ruce po zrezivělé klice když uslyším kroky. Pro netrénované ucho neslyšitelné. Nenápadně vytáhnu sekeru z opasku a prudce se otočím. Než dokončím otočku za krk mne popadnou dvě silné ruce. Dupnu vší silou útočníkovi na nárt a vrazím mu loket do břicha. Útočník zasténá, ale drží pevně. Začínám se dusit.
,, Jestli cokoliv uděláš co ti nepovolím zabiju tě. " je to žena. Nebo chlap s měkkým hlasem. Je mi jasné že si dýky, kterou jsem na poslední chvíli schovala do záhybů županu, nevšiml. Pomalu ji vytáhnu a mírně se pootočím takže vidím kde přesně stojí. Osoba má na sobě nejmíň tunu černých hadrů a tak nepoznám o jaké pohlaví se jedná ani samozřejmě kdo přesně to je. Mám takových deset vteřin než upadnou do bezvědomí a tak jednu minutu než zemřu. Ale já jsem Shadow. Prý jsem legendární. Známá po celém světě svým umem. Svými schopnostmi. Rychlostí, přesností, vychytalostí, pružností a silou. Samozřejmě ještě mám spoustu skvělých schopností ale tyhle jsou mou předností. Než byste řekli švec oženu se po útočníkovi dýkou. Překvapivě najde svůj cíl a osoba mně pustí. Drží se za krvácející hrudník. Dýka těsně minula cíl, ale i přesto je rána smrtelná. Zalapám po dechu a vrhnu se k osobě na zemi.
,, Kdo jsi"
,, Za Lunu! " zachroptí a vydechne naposledy. Strhnu mu/jí šátek abych zjistila kdo to je.
,, Ne. NE! NENE PROČ?" zhroutí se vedle ní /jeho. Proč? Proč? Proč zrovna on/ona?