Miss us? (Sherlock)

3. Baker Street

"Vždyť je to jedno!" a "Koho to zajímá?!" znělo na 221B Baker Street ten večer už snad potřicáté. Paní Hudsonová dole v 221A už pomalu ale jistě ztrácela nervy. Byla to velice trpělivá žena, ale pokud někdo dokázal zbavit lidi soudnosti, byl to právě Sherlock Holmes, konzultující detektiv, brilantní génius a bezesporu naprostý kretén.

Martha Hudsonová se tedy vydala na dlouhou cestu schody nahoru. Zatracená kyčel! I když ji John ošetřil, a dokonce jí i předepsal nějaké prášky, schody musela pořád zdolávat se zatnutými zuby. Ale pro své chlapce by udělala cokoli (což zahrnovalo i vyzvedávání Rosie ze školky, když byli Sherlock s Johnem u případu) i když byli na zabití. Třeba jako právě teď.

Nakonec otevřela dveře a naskytl by se jí vskutku zvláštní pohled, pokud by byla zvyklá na normálnosti. John Watson stál před svým křeslem a vypadalo to, jako by z něj právě rozhořčeně vyskočil, dlaně sevřené v pěst, suverénně zatnutá čelist a intenzivní pohled upřený na svého nejlepšího přítele. Ten seděl na pohovce jen v ručníku omotaném kolem pasu, jako by se nic nedělo a tvářil se odhodlaně až umíněně.

,,Sherlocku, naposledy. Naučíš se to jméno, aby sis netrhl ostudu, oblečeš se a půjdeš ven oficiálně poděkovat-" začal Watson nebezpečně klidným hlasem, ale mladší Holmes měl vždy tendenci k sebevražedným experimentům.

,,Johne, zaprvé; oficiálně poděkovat by mi měli oni, našel jsem sociopata v jejich firmě a vyřešil jejich finanční problémy-" "Poradil jsi jim prodat polovinu akcií-" "Nepřerušuj. Zadruhé, je to maximálně čtyřka, takovou pitomost si klidně nechám ujít-" "Mycroft si myslí-" "Mycroft si myslí, že ví, co je pro všechny nejlepší, a jak to dopadlo; mohl bys to předvídat, vážně, Johne, i idiot jako ty by to dokázal - mimo to mi jméno naší premiérky nikdy k ničemu nebylo, tak proč se ho učit teď?"

Bývalý vojenský doktor jako vždy Sherlockovy urážky přešel jen protočením očí, ale potom ustrnul.

,,Počkej - ty si vážně myslíš, že máme pořád premiérku?" Oba muži se na sebe chvíli dívali s nečitelnými výrazy, až nakonec Watson vybuchl smíchy a Sherlock se nasupeně zadíval před sebe, ale cukal mu koutek rtu.

,,Byla chytřejší než většina těch ostatních loutek v politice, a než ji naverboval náš drahý Mycroft, vedla si dobře. A taky jsem vyřešil vraždu její dcery." Génius vypadal, jako by se nad něčím zamyslel, než pokrčil rameny a otočil se na paní Hudsonovou.

,,Je nějaký zvláštní důvod pro to, že jste vyšla těch dvacet šest schodů až sem nahoru, nebo jen John říká hlouposti moc nahlas?" optal se moc mile Sherlock a rychle svoji domácí přejel pohledem. ,,Ta kyčle se nezlepšila, Johne, možná bys jí měl doporučit ty pilulky od Mikea - oh, venku jsou lidi od Mycrofta? Ne, to by tu bylo víc rezignace, ale šli za vámi a nejste znepokojená, takže můj drahý bratr osobně a má pro mě něco zajímavého, alespoň podle vašeho úsudku. No, bylo na čase, začínal jsem se nudit." Poté vstal a zamířil směrem k ložnici.

John a paní Hudsonová se na sebe jen podívali a usmáli způsobem, který sliboval jediné - nový případ, nové dobrodružství, nový příběh.