Miss us? (Sherlock)

10. Rodný dům - část 1.

Pokud by někdo velice pečlivý v ten týden sledoval Baker Street, jistě by došel k názoru, že tam britská vláda zřídila nové centrum pro své tajné služby. Ač tomu tak nebylo, byt Sherlocka Holmese a Johna a Rosie Watsonových se najednou stal středem zájmu. Mycroft byl přesvědčený, že Madeleine Durandová, jeho a Sherlockova biologická sestra, bude pokračovat jako Eurus - jen aby dokázala, že je schopnější než ona. Detektiv zůstal zticha (to bylo poprvé), ale z jeho úšklebku bylo jasné, že Mycroftův názor nesdílí.

Teď se chystali jet k rodičům Holmesovým, aby jim poskytli odpovědi. Ten incident se ani neobjevil v britských zprávách. Neměli šanci vědět, co se na ně chystá, jelikož americká vláda (na naléhání té britské) uhrála výbuch na únik plynu a cizí zavinění nebylo ani naznačeno. FBI věci komplikovala, ale Mycroft zavolal pár lidem a alespoň jeden problém zmizel. Federálové sice francouzku a případné komplice hledali, ale obě strany se domnívaly, že uprchla ze země hned potom.

Mycroft stál opřený o stěnu v obýváku bytu svého bratra, aby nepřekážel při balení na poslední chvíli. Sherlock byl sbalený hned a teď seděl ve svém křesle, pravděpodobně procházel těch pár věcí, které se za týden dozvěděli, pomocí metody loci. Vzal si menší kufr na oblečení, pouzdro na stradivárky (průměrně zajímavý případ, který nakonec zachránil Anglii od ekonomické katastrofy, a Mycroft byl tak nadšený, že když se dalšího dne ráno objevily dávno ztracené housle mistra v detektivově křesle, nebyl mladší Holmes skoro ani překvapený). John běhal od místnosti do místnosti, jak se snažil rychle dobalit a Rosie ho následovala na každém kroku, dokud neodběhla do koupelny, kde začala revoluci gumových kachniček. Nakonec musela přijít vypomoct paní Hudsonová, která dole čekala na převezení do bezpečné lokace, stejně jako Lestrade, kterého očividně vytáhli z postele, jak velice taktně podotkli oba bratři Holmesovi.

Když John konečně zvládl zkrotit svou tříletou dceru a dobalit, což se neobešlo bez Sherlockova komentáře a doktorova naštvaného odseknutí ("Kdybys mi pomohl, Sherlocku, nemuseli bychom čekat!"), vydali se na cestu. Jeli ve třech autech různými trasami, aby zmátli případné pronásledovatele, ale nikdo z cestujících nepostřehl nic podezřelého, a to včetně Anthey (dnes si říkala Phoebe), kterou Mycroft jako jedinou zasvětil do jejich problému, jakožto svou nejloajálnější agentku.

Když dorazili do malé vesnice, kde bydleli Holmesovi starší, bylo pozdní odpoledne. Samotný dům stál od centra asi kilometr, takže se nemuseli bát, že by je někdo z místních zahlédl. Pár set metrů před domem se naskládali do jednoho auta, aby to nebylo podezřelé, měli totiž v plánu konfrontovat Holmesovy až večer, kdy to nebudou tak moc čekat.

Vystoupili. Když si vyskládávali své věci, vyběhla paní Holmesová a za četných protestů své syny políbila na obě tváře. John se jim potichu smál, dokud se neobrátila k němu a neobjala ho takovou silou, že se rozkašlal. Potom naštěstí upřela svou pozornost na Rosie.

Mycroft se rozhlédl. Vypadalo to tady stejně, jak si pamatoval. Samozřejmě. Neexistoval důvod, aby se něco měnilo, a on měl přesto pocit, že se mění až moc. Málem si povzdechl, ale věděl, že ho Sherlock sleduje. Dělal to čím dál častěji, zvlášť potom, co mu sdělil, že Madeleine byla jako dítě unesena Moriartym. Nešťastná věc... Sherlock mu jich dával za vinu hodně. Je pravda, že jeho rozhodnutí ohledně rodinného života nebyla vždy právě moudrá, ale tohle s ním nijak nesouviselo. Tedy... ne tak, jak ho jeho bratr osočoval. Mycroft přece nemohl vědět, že je jejich matka těhotná. Začínal na ministerstvu obrany, měl vlastní starosti.

"Nebudete tady přece jen tak stát! Hned jak jsi zavolal, Mikeu, jsem připravila pokoje a upekla Sherlockovo oblíbené kuře! Doufám, že vám bude chutnat, Johne - můžu vám říkat Johne? Ještě jsme si nenabídli tykání, ups! To ostatně můžeme hned napravit. No tak pojďte!" Tentokrát se Mycroft povzdechu nebránil.