23.kapitola❤

129 8 2
                                    

Jessy pohled:
Stali jsme tam a obímali se tam. Stali jsme tam dlouho ale pak jsem se musela odtáhnout. Byla mi zima ale nedala jsem to na sebe znát. Najednou jsem ucítila něco teplého na mých zádech. Podívala jsem se na jimina a ten tam stal jen v tričku. Po cestě domů nám začalo pršet a tak jsme začali utíkat. Utíkali jsme celou tu dobu dokud jsme nepřišli domů. Po příchodu do mého pokoje jsem se svalila na postel a jimin vedle mě. Než jsem se stačila zorientovat tak jimin ležel nade mnou. Začal mě líbat a pak si zopakovali to co jsme dělali před chvílí.

Ráno jsem se vzbudila vedle jimina, byl tak strašně cute.

Nemohla jsem odolat a pohladila ho po tváři.  Jimin mi pak ale ruku rychle chytil a přitáhl si mě k sobě. Chvíli jsme pak spolu leželi v posteli ale pak jsem se musela zvednout a připravit se do práce. Oblékla jsem si světle růžovou sukni, která mi sahala až ke kolenům a k tomu bílou halenku s větším vystřihem. Když si jimin všiml se se oblikam začal se oblékat taky. Na sebe si dal to stejný co měl včera. Po chvilce jsem byla oblečená a chystala se jít do práce, ale jimin se rozhodl že mě doprovodí. Tentokrát šel bez roušky a bez slunečních brýlí.

Šli jsme mlčky vedle sebe a drželi se za ruce. Už jsme byli skoro u kavárny když  tom " to je park jimin. Jimine ! " začala řvát jedna holka. Jimin se zastavil pozdravil ji a vyfotil se sní jak bylo v slušnosti. " Kdo je ta holka ? " zeptala se. Jimin ji na to odpověděl " to je moje přítelkyně Jessy " řekl a usmál se na ni " co že?! Ona je tvoje přítelkyně. Vzdit se na ni podívej vypadá jak nějaká coura která se nechá platit za vztik " vplivla mi do obličeje " takhle oni mluvit nebudeš jasný! " zařval na ní Jimin. Holka si pak otočil se otočila chtěla odejít. Když procházela vedle mě ještě mi řekla " toho budeš litovat " řekla a pak odešla. Mo jsem to neřešila a otočila se k jiminovi a chytla ho za ruku.

Po práci mě čekal jimin před kavárnou a silně mě objal. Objala jsem ho nazpátek. Jimin mě vláček ke klukům domů aby mohl říct že jsme zase pár. Jakmile jsme přišli kluci čekali v obýváku na nás. Jimin jim všechno řekl a najednou všichni byli nadšení, jenom jin se tvářil trochu smutně ale byl taky rád. Věděla jsem že ho mrzí že jsem zase s jiminem ale přál nám to taky. Jin pak z místnosti odešel a tak jsem šla za ním. Když jsem se chystala odejít za jinem, jimin mě ale chytl za ruku " Jessy kam jdeš? " zeptal se " jdu jen za jinem, ihned jsem zpátky " usmál a jsem se na něho a odešla. Zamířila jsem do pokoje kde sídlil jin. Slušně jsem zaklepala a čekala na odpověď. " Jděte pryč " řekl potichu, ale já ho neposlehlchla a vstoupila dovnitř. " To jsem já " usmála jsem se na něho ale neviděla jde mu do tváře. Tvář svíral ve svých dlaních a když se na mě pak podíval uviděla jsem jeho uslzené oči.  Šla jsem k nemu blíž a objala ho. Jin mi objetí opětoval ale protlačil si mě těsněji. " Promiň " šeptl mi do ucha " to je v pořádku " usmála jsem se a přitlačila jsem ho těsněji ke mě. Když jsme se odtáli utřela jsem mu slzy a utřela jsem je do jeho trika. Seděli jsme tam a povídali, dokonce jsme se i smáli. Pak jsme vyrazili dolů kde byli kluci. Jimin si mě okamžitě přitáhl k sobě.

Po dlouhé dlouhé oslavě našeho vztahu s jiminem jsem vyrazila domů. Nikdo mě nešel doprovodit vždyť jsem to měla hned vedle. Když jsem stala před dveřmi a chtěla jsem je odemknout, ucítila jsem na puse kapesník s nějakou látkou a pak upadla do temnoty.

Ráno jsem se probudila se strašnou bolesti hlavy někde ve sklepě, kde to nehorázné smrdělo po chcíplině. Zjistila jsem že jsem přivázaná k nějakému sloupu který tu byl. Po chvíli někdo vešel do místnosti a já se na tu osobu podívala. Počkat vždyť to je ta holka kterou jsme jednou s jiminem potkali. " Co po mě chceš! " křikla jsem hned po ní, ale ona se začala smát " já nechci nic, no teda až na jimina " řekla a zasmála se. Co myslí tim jimina vždyť jimina mám já. Když mi to po dlouhe dobe došlo křikla jsem po ní " a to chceš udělat jak ? " zeptala jsem se jí " no ještě nevím ale asi to udělám jednoduchým způsobem asi tě budu muset zabít " zahihňala se a mě začali stékat slzy. Křičela jsem tam po ní ještě chvilku a pak odešla. Začala jsem se různě vrtět na místě a doufala jsem že provází povolí. Marné jsem se snažila se osvobodit ale prostě to nešlo. Začala jsem brečet. Proč se tohle zrovna děje mě ?

life for BTS Kde žijí příběhy. Začni objevovat