Who you are, Steve? (cz Fanfiction)

8.Kapitola

Probudila jsem se uprostřed noci celá spocená. Zdál se mi sen. Hodně zlý sen. 

Dostala jsem se z postele a vydala se tmavým bytem do kuchyně, kde jsem našla lednici, abych si nalila ledový džus, který zchladí a zklidní můj organismus. Pořád jsem byla z toho snu celá nesvá a roztřesená. 

,,Haló?" Hlas Steva jsem poznala hned. 

,,To jsem jenom já. Potřebovala jsem se napít," odpověděla jsem černé skvrně na druhé straně místnosti. Můj hlas se ještě stále trochu třásl. Nechtěla jsem, aby Steve poznal, že je mi zle a bojím se jít spát. Mojí slabost už viděl mockrát a nemám zájem, mu další kus ukrojit a předložit na stříbrném podnose.

,,Nemůžeš spát?" přišel ke mě. Otevřel lednici a nalil si také džus. Vybavil se mi ten sen. Ležel tam. Bez života. Krev tekla přesně jako ten džus do sklenice. 

Ucítila jsem, jak se mi pod nohama zamotala zem. Chytila jsem se jednou rukou za hlavu a očekávala  jsem náraz.

,,Evie!" uslyšela jsem Steva. Už jsem se připravovala na pád, když mě chytily dvě silné paže. Ve tmě jsem pořádně neviděla jeho obličej, ale tu starostlivou grimasu, nešlo přehlédnout.

,,Steve," zašeptala jsem. V očích mě zničeho nic začaly pálit slzy. Dívala jsem se na něj a nechala se držet v jeho náruči. Byl tak krásný. 

,,Evie," pošeptal nazpět, než si se mnou pomalu sedl na zem a přivinul si mě do náruče. ,,Byl to jenom zlý sen. Nic se nestalo. Nemusíš kvůli tomu brečet," cítila jsem, jak mi mumlá do vlasů. Cítila jsem jeho vůni, jeho pevné svaly, které mě chránily. Byla jsem v bezpečí. U Steva. 

,,J-Jak jsi věděl, že se mi zdál zlý sen?" zeptala jsem se ho.

,,Slyšel jsem tě křičet a naříkat, jenže pak to ustalo, tak jsem si říkal, že to přešlo, a pak si vyšla ven a vypadala jsi opravdu vyděšeně, takže jsem usoudil, že to byl zlý sen."

,,Děkuju, Steve," zvedla jsem hlavu z jeho hrudi a podívala se nahoru do jeho očí, ve kterých si teď pohrával odraz měsíce. On mi pohled oplácel. Po chvíli jsem ucítila horoucí dlaň na mé tváři. Pár sekund jsme se na sebe jen tak dívali, než se naše obličeje rozhodly, že k sobě chtějí mít blíž. 

,,Steve," 

,,Evie," zašeptali jsem oba najednou naše jména, než se naše rty setkaly. Ty jeho byly hebké jako nejjemnější peříčko, které právě lehce dopadlo na hladinu jezírka. Tak dokonalé, bezchybné.

Oči se nám samovolně zavřely, aby ostatní smysly mohly plně vnímat tuhle situaci. 

Po krátké chvíli jsem se však vzpamatovala. Má přítelkyni, já jsem tu sotva jeden den, vůbec ho neznám! Evanie, co to sakra děláš?! 

Když jsem si plně uvědomila, co dělám, moje ruka vystřelila na Stevovu hruď a nekompromisním tlakem donutila tělo blonďáka k odtrhnutí od mého. Odsunula jsem se co nejdál to šlo. Dokud jsem zády nenarazila na skříňku kuchyňského strůvku. Vyděšeně jsem koukala do Stevovi zmatené tváře. Ani jeden z nás nevěděl, co říct.

Chvíli jsme na sebe jen tak koukali, zrychleně dýchali, než jsem se rychle zvedla a utekla do svého pokoje. Zamkla jsem, a pak se zády svezla po dveřích. Hlava mi sama klesla na kolena. Vlasy mi kolem obličeje vytvořily barikádu, přes kterou nikdo neviděl. 

Políbila jsem chlapa, který je zadaný a ještě ke všemu pořádně nevím, kdo to je. O bože, přijdu si tak trapně! Co budu dělat?! Co si hlavně on myslí teď? V hlavě se mi to všechno motá. Všechno, co jsem měla perfektně uklizené, mi vítr jménem Steve rozházel během pár hodin. 

Po dlouhé chvíli, strávené na podlaze, jsem se odhodlala vstát a jít do postele. Určitě je to jenom sen a ráno se probudím v Londýně v pokoji, kde na druhé straně bude spát Beth a obě dvě budeme šťastné. Budeme běhat v dešti po městě a skákat do louží. Všechno bude opět perfektní. Nebude žádná moje špatná minulost, kvůli které jsem to město opouštěla. Nikdo jako Steve nikdy nevznikne.

Při přemýšlení nad tím, jestli je tohle jenom hodně špatný komediální sen nebo ne, jsem usnula a bála se okamžiku, kdy se budu muset zase probudit.

Tak to vypadá, že se konečně začíná něco dít. XD

Doufám, že se vám kapitola líbila. Budu se na vás těšit u další. Každý komentář a hvězdička potěší. 

Budu se těšit! 

Just Crazy