Who you are, Steve? (cz Fanfiction)

7.Kapitola

Pohled Evie

Natasha se se mnou podívala na další tři filmy, než přišel Steve zpět. Objala mě, a pak odešla. Zůstala jsem se Stevem sama. Seděla jsem pod dekou na pohovce a stále sledovala titulky končícího filmu. Nevěděla jsem, jestli se mám zvednout a odejít, nebo prostě zůstat sedět v tom trapném tichu protkaném tichou hudbou filmu. 

,,Jak ti chutnal heřmánkový čaj?" ozval se Stevův hlas, který byl najendou přímo u mě.

,,Byl vynikající." Věnovala jsem mu úsměv. Na důkaz, že mi opravdu chutnal, jsem dopila poslední kapky v hrníčku. 

,,Nechtěla bys ještě? Rád bych si dal taky, ale nechci pít sám," řekl a usmál se na mě. Přikývla jsem pouze na souhlas. 

Steve vzal můj hrnek do kuchyně a začal připravovat dva čaje. Líbilo se mi pozorovat svaly na zádech, které se pohybovaly i při takto jemné práci. Napínaly se, pohybovaly. 

,,Tony mi řekl o tom, co se ti dnes stalo," Steve před nás na stolek položil hrnky, ze kterých stoupala pára a posadil se vedle mě, ,,Jsi v pořádku?" Jeho oči se zadívaly do těch mých. Viděla jsem v nich tu starostlivost. 

,,Jo jenom.....Jsem asi maliko unavená." Vzala jsem do rukou hrnek. Jeho teplo mi vyslalo příjemnou vlnu do celého těla. Pořád mi byla trochu zima. 

,,Moment. Kdo že?" zeptala jsem se s udivením v hlase. Až teď jsem si uvědomila, že mluví o někom, koho absolutně neznám. 

,,Čekal jsem, že aspoň mě budeš znát, kotě. Tony Stark je známej všude." Do místnosti najednou vstoupil mně naprosto neznámý muž. Byl přibližně vysoký jako já, měl hnědé vlasy, bradku. Působil takovým sympatickým dojmem. 

,,Tony, myslím, že by ses měl chovat trochu slušně," zhodnotil Steve mužovo chování.

,,Sorry, starouši, ale opravdu se mě dotkla." Muž stál v kuchyni a otevíral si plechovku s colou. Když se ozvalo cvaknutí, které oznamovalo, že se ke své cole dostal, přišel přímo přede mě. Nabídl mi svoji pravačku. Pár vteřin jsem na ní podezíravě koukala, než jsem mu podala svojí levou ruku. 

,,Omlouvám se, krásná děvo, za své buranské chování. Jsem Tony Stark z prostého rodu Starků odtud z New Yorku. Kraluji v tomto skromném příbytku a moji," podíval se na Steva, ,,Poddaní si na mě dost často stěžují, takže své chování poté zkrotím. Sdělíte mi své jméno, krásko?" Políbil mi hřbet dlaně a podíval se do mých očí. Ty jeho byly hnědé jako tmavá čokoláda. 

Rozhodla jsem se, že budu tu hru hrát taky. Začalo mě to bavit. Ten Tony byl vtipný. Líbil se mi. Vstala jsem z pohovky, deku nechala volně spadnout z ramen, udělala jsem pukrle a řekla jsem:,,Velmi mě těší, Tony z rodu Starků. Mé jméno je Evania Downsová a pocházím z malého království v zemi Nikdenic." 

V Tonyho očích vesele zajiskřilo. Bavil se taky. ,,Zajímavé to jméno pro království. Dovolíte, abych vás provedl svým sídlem?" Nabídl mi rámě, které jsem s radostí přijala. Ta hra mě bavila. 

,,Velice ráda poznám váš hrad, sire." 

,,Starouši, ty nejdeš na prohlídku?" Tony se otočil na Steva, který seděl na pohovce s hrnkem v ruce. V jeho očích se mihl náznak smutku. Najednou mě píchl osten viny. Zabolelo mě vidět někoho zkalamného z toho, že jsem ho bez omluvení nechala prostě sedět.

,,Tuhle věž znám skoro nazpaměť, takže nemusím s vámi chodit," odmítl Steve Tonyho nabídku. 

,,Znáš jenom to, co chceš v týhle věži znát. Třeba moje patro si nikdy neviděl. Myslím, že vám se bude líbit, lady," řekl směrem ke mně a mírným tlakem mi naznačil, abychom šli. 

Bylo mi líto, že jsem tam Steva prostě nechala. Ten jeho pohled se mi vryl do mysli. Vypadal jako štěně po výprasku. 

,,Tákže, co chceš vidět jako první? Tělocvičny? Laboratoře? Klubovnu? Hernu? Nebo," naklonil se k mému uchu, ,,Moje patro?" zašeptal potichu. Jeho dech mě pošimral na krku. Trošku jsem se pod tím zachvěla. 

,,Hernu, prosím." Naše obličeje byly najednou hrozně blízko. Viděla jsem detailně Tonyho oči. Byly v nich plamínky. Tyhle oči nebyly tak čisté jako má Steve. Bylo v nich něco jako čertovina. Jestli to chápu dobře, tak Steve je tady ten anděl a Tony je ten čertík z krabičky. 

,,Račte tedy vstoupit do zábavního salonku, královno Evanio." Napřáhl jednu ruku, aby otevřel dveře do místnosti plné konzolí, stolních her a malých ledniček s energetickými nápoji. Bylo to hotové doupě. Všechno bylo zařízené v několika odstínech hnědé. Světla byla obyčejná, protože každý ví, že ke hrám na konzolích nepotřebujete moc světla. Byly tu prakticky jenom kvůli pár stolním hrám.

,,Hraješ?" ozval se Tony z jedné z pohovek, kde seděl a držel v rukou dva ovladače a obrazovka naproti byla zapnutá. Byla tam nějaká obyčejná hra se závodními auty. 

,,Jasně!" vyjekla jsem vesele a přesunula se vedle Tonyho. Převzala jsem si jeden ovladač. Tony mi pak rychle vysvětlil, jak se všechno ovládá a hra začala. Jednoduchý princip závodu. Kdo dojede první do cíle, vyhrál. Tak jednoduchá hra a dokáže zabavit na tak dlouho.

S Tonym jsme hrou strávili další dvě hodiny. Cítila jsem se pak už unavená. 

,,Hezky se mi s tebou prohrávalo, ale asi už půjdu spát. Děkuji za krásný večer, sire." Opět jsem udělala pukrle, Tony políbil hřbet mé dlaně, popřál mi dobrou noc, vyprovodil mě až do Stevova patra, a pak se vydal někam do útrob věže. Prostě zmizel ve tmě schodiště.

S tichým otevřením dveří, které byly hned vedle dveří výtahu, jsem vklouzla do obýváku. Překvapila mě tma, která zde panovala. 

Přešla jsem k pohovce. Naskytl se mi pohled na spícího Steva. Dávno vystydlý čaj ve dvou hrncích byl na stolku před pohovkou. Musel na mě čekat. Zase mě štípl ten ledový rampouch viny. Já se bavila a on tu byl sám a čekal. Jsem tu sotva první den a už dělám problémy.

Obešla jsem pohovku, abych vzala svojí deku, kterou jsem tady předtím nechala a přikryla Stevovo tělo. Klekla jsem si, abych se mohla podívat na jeho spící obličej. 

Zachránil mě. Zachránil mě a já mu to takhle vracím. Stydím se za sebe. S Tonym bylo moc příjemné trávit čas, jenže chtěla jsem poznat Steva. Chtěla jsem znát vše, co se ho týká. Vše, co se týká mého zachránce. Je pro mě jedna velká záhada. Něco velkého přede mnou schovává. Jenže je to pro moji ochranu, nebo prostě jenom nechce, abych věděla, kdo doopravdy je?

Co přede mnou tajíš, Steve?

Tak nová kapitola je tu! Taky se divím, že je tak brzo. XD Doufám, že se líbila.

Každá hvězdička a komentář moc potěší. 

Budu se na vás těšit u další kapitoly!

Just Crazy