(Téměř) Dokonalý život

5

Když jsem se probrala ležela jsem na posteli. Vypadalo to tu jako na hotelovém pokoji. Že by jsem byla náměsíčná? Ne to ne. Tohle je prostě sen. Ale pořád tomu nevěřím, je to tak opravdové. Začala jsem se fackovat a štípat ale nic. Ale jakto já si nic nepamatuji. Zkoušela jsem to znova. Ale najednou slyším jak se mi někdo směje tak otočím svůj pohled ke dveřím a tam stojí... Alec... Jo tohle musí být sen. Začnu se smát nad tím... já vlastně ani nevím proč.

Najednou se mě zeptá čemu se směju.

Víš já vlastně ani nevím Alecu.

Odkaď mě znáš!?

No odnikud.

Mluv!

Jeho hlas už nezní vůbec mile.

Noo... Z filmu.

Cože?!

Existuje jeden film vypráví o Belle Swan a taky o upírech jmenují se Cullenovi. A později i o Vládnoucích Volturech o Arovi, Markusovi, Caiusovi, Jane, Alecovi, Demetrim atd...

Do prdele Aro nás zabije.

Proč by nás měl zabíjet. Odvětí Jane která zrovna přišla.

Jane: Jé ona už se vzbudila.

Alec: Ví o nás!

Jane: Co?! Jak to víš?! Stočí pohled ke mě.

Já: No z Filmu a z knížek vypráví to o Belle Swanové, Cullenech, a později i o Volturech...

Jane: Jedeme!

Já:Co kam?

Jane: Do Volterry, momentálně jsme v  hotelu v Rakousku.

Já: Jakto co? Já to pořád nechápu?!

Jane: Prostě pojď!

Už ani nestíhám nic říct protože mě Jane táhne do výtahu. Pak nastupujeme do  černého auta se zatmavenými skly.
Když jsme byli v autě potřebovala jsem si s nimi promluvit.

Já: Vy jste mě jako unesli nebo co?!

Jane: Tak něco...

Já: Ale proč?!

Alec: Aro nějak zjistil že máš dar a...

Já: Cože?! Já ale dar mít nemůžu nejsem upír Teda... No... Nevím

Jane: Máš dar čtení myšlenek že?!

Já: No když jsem byla doma tak jsem v hlavě zaslechla slova...

Jane: No tak vidíš a to s tím upírstvím... Jsi prostě jenom jedna velká záhada. To si s tebou vyřeší Aro...

Já: Takže Aro vás poslal pro mě protože mám dar a byla by ze mě výjimečná upírka, kterou by mohl vzít do gardy?.

Alec: Sice nevím jak to víš Ale... Ano

Zbytek cesty v autě probíhal mlčky.
Zhruba po 4 hodinách jsme byli kousek před Itálii. Najednou mě Jane začala mluvit:

Jane: Hele Ty...

Já: Andy

Jane: Za chvíli budeme zastavovat u benzínky jestli máš hlad můžeš si jít něco koupit.

Já: Ale já sebou nemám žádné peníze.

Jane: O tohle se nestarej mi jich máme dost.