(Téměř) Dokonalý život

6

Ráno mě vzbudili sluneční paprsky které se bohužel, i přes zatažené žaluzie sem dostali. Podívala jsem se na stěnu a zjistila jsem že je půl 9.

Asi po dvou minutách se do pokoje přiřítila Jane, která mě pozdravila a podala mi Černé šaty a černé balerínky.
A se slovy: '' V 10 pro tebe přijdu buď nachystaná'' odešla.

Po chvíli jsem se vydala do koupelny a tam vstřebávala co se vlastně včera stalo... Asi po půl hodině jsem vylezla, vysušila si vlasy a oblékla do těch věcí od Jane.

Všimla jsem si, že Jane nosí pořád stažené do drdolu. Tak mě napadlo, že si to zkusím udělat taky. Možná to Jane potěší...Asi po 10 minutách jsem to měla perfektní.

Sedla jsem si na postel a hned na to přišla Jane a pověděla mi, že mě dovede na snídani. Tak jsme se tedy vydali... Po cestě mi řekla, že mi to moc sluší.
Popravdě jsem toho zase moc nesnědla.

Když jsme šli ke mě do pokoje, tak jsem zaslechla Jane jak mi říká: ''Doufám že se Andy těší na nákupy''. Když jsem jí odpověděla, že ''Ano'', tak na mě koukala jako kdyby jsem spadla z nebe.

Jane: Cože?!

Já: No vždyť si se mě ptala, jestli se těším na nákupy.

Jane: Já jsem nic takového neříkala?!... Já jsem si to jenom myslela!

Já: No...Víš tohle se mi už párkrát stalo.

Jane: Počkat!... Ty čteš myšlenky... Mě to nedošlo...

Já: Jo...Eh...

Jane: Stalo se ti ještě něco podobného nám?!

Já: No když jsem se podívala do zrcadla tak jsem měla rudé oči!

Jane: Měníme směr! Jdeme za Arem!

........................................................................

Když jsme přišli do sálu tak, Jane všechno řekla Arovi. On jí odpověděl že to ví, viděl to v mých myšlekách, ale chtěl to vyřešit později.

Nakonec to dopadlo tak že jsme o tom hledali v knížkách, v mé mysli a všude možně...Za půl hodiny jsme zjistili že poloupír nejsem ale pořád zůstávala otázka Co tedy jsem? Normální člověk podle Ara ne.

Zhruba po 1 hodině jsme to konečně našli... Jane našla knihu ve které bylo napsáno:

Existují ale také stvoření která se narodí s tím že, mají v sobě ''upíří gen''. Tento ''gen''
Nemusí mít po rodičích ani po prarodičích. Může se objevit zničehonic tento ''gen'' je velice vzácný je 1% šance že se něco takového narodí. Tato stvoření věčinou mají nějaký dar který však není plně rozvinutý, a občas mají rudé oči, ale to většinou bývá jen chvilkové. Někdy nemají moc chuť k jídlu. Často se jim rychle hojí zranění. Avšak, aby z nich byl upír musí být proměněni.

Páni! vydechla jsem. Po tomto zjištění Jane řekla Arovi, že se jdeme odreagovat tím, že jdeme nakupovat. Neměl s tím problém, takže jsme nasedli do auta a jeli směr nákupák...

Začali jsme u triček: Jane mi vybrala jsem si jedno obyčejné černé, bílé a šedé. Potom jsem si já vybrala 2 podobná trička:jedno bílé s černým srdcem na zádech a jedno černé s bílým
Srdcem. Poté jsem si tam hodila 3 černá trička jedno s pandou. 2 s kočkou a 3 s lamou. Poté jsem si tam hodila 2 modrá s kotvami jedno bylo celé zasypané kotvami a druhé mělo jednu velkou kotvy na zádech. Poslední jsem si vzala červené s černým nápisem: ''Kill me pls''

Poté přišli na řadu kalhoty.
Vzala jsem si troje černé džíny. A troje černé legíny. Pak jsem si vzala čtvery černé s dírou na koleni. Poté mi Jane vybrala troje černé sukně a k tomu troje černé silonky. Pak mi vybrala čtvery nádherné obyčejné černé šaty. Potom jsem si tam hodila i krásné růžové pižamo se spícími ovečkami.

Spodní prádlo jsme rychle pobrali.
A pak přišli na řadu boty.
Jane mi vybrala dvoje černé barelínky a já troje černé tenisky. Poté mi tam Jane přihodila i troje boty na malém podpatku. Já jsem tam ještě hodila troje tmavě modré balerínky.

.................................................................

Když jsme vše zaplatili tak jsme jeli domů. No... Jako domov to neberu... Ale asi bych měla.

Když jsem se Jane zeptala kolik je hodin tak, zničehonic zakřičela ''hodinky''a prudce to otočila.

Já: Cože co se stalo, nechala sis tam hodinky nebo co?!

Jane: Ne ale chtěla jsem ti ještě koupit hodinky.

Já: Ale Jane to není potřeba, v pokoji mám hodiny...

Jane: A nosíš ty hodiny snad sebou? Zasměje se

Já: Nenosím

Jane: No, tak vidíš prostě je koupíme a hotovo!

Já: Dobře no.

Přiřítili jsme se do obchodu a snažili se vybrat hodinky. Nakonec jsme se dohodli vybrala jsem Černé hodinky se stříbrnobíléma ručičkama.

.................................................................

Když jsme dojeli domů, tak jsem sebou plácla do postele ale Jane mě donutila nasadit si ty hodinky a vybalit si ty věci. A bohužel mě donutila sníst i Špagety protože prý málo jím...

Nakonec jsem se šla ještě rychle osprchovat. Převlékla jsem se do toho nového pižama, rozloučila se z Jane a
pak po chvíli usnula...

Takže lidi máme tady novou kapitolu, jsem ráda za každé přečtení či hvězdičku moc si toho vážím 😊
Zatím u další kapitoly 💕👋
Vaše Sus 💕👋.