(Téměř) Dokonalý život

8

Volterra
Pohled Andy

Víkend uběhl jako voda.
Vzbudila jsem se ráno v 10. Jelikož už bylo pondělí, tak jsem se těšila až půjdu koupit Jane ten Dárek. Tak jsem se šla vysprchovat, vyčistit si zuby a na hlavě jsem si udělala 2 dračáky.

Když jsem si je doplétala zjistila jsem, že
už je půl dvanácté tak jsem vyšla z koupelny. Převlékla jsem se do černého trička a černých džín. Pak jsem si sedla  na postel a začala si číst náhodnou knížku kterou jsem našla v knihovničce.

V tom do pokoje přišel Alec a odvedl mě na oběd. Dala jsem si výbornou pizzu.
Když mě Alec vedl do pokoje tak mi řekl ať jsem ve 2. nachystaná, že půjdeme koupit ten Dárek. Ještě než odešel jsem se ho stihla zeptat jestli by jsem po proměně mohla vidět svoje rodiče. Řekl mi že se zeptá.

Když odešel tak jsem si lehla na postel a začala jsem si číst tu knížku...

.................................................................

Když pro mě Alec přišel tak mi řekl: Až se vrátíme tak si odneseš ten dárek a pak jdeme spolu do velkého sálu Aro s tebou chce mluvit. Aha tak dobře odpověděla jsem mu.

Po chvíli jsme se tedy vydali, šli jsme pěšky bylo ošklivě takže jsme mohli.
Když jsme došli do nákupáku tak se mi hned zalíbila jedna věc byl to stříbrný náramek s nápisem Best Friend. Tak jsem se rozhodla že to koupím jeden pro sebe a jeden pro ní dostala jsem i k tomu  krabičku do které jsem to dala.

Horší to bylo u Aleca už jsme tu byli 4 hodiny a on si ještě pořád nevybral. Dělala jsem si z něho srandu, že je horší než holka.

Nakonec jí tedy vybral černé šaty s dlouhým rukávem. A na ramenou byla krajka.

.................................................................

Když jsme došli do mého pokoje tak jsem si sotva stihla schovat ten dárek. Protože do pokoje vtrhla Jane s Arem. Jane mě objala a řekla mi že se o mě bála, protože jsme byli pryč dlouho. Ale pak začal mluvit Aro.

Víš picollo s tou přeměnou se mi nechce čekat tak dlouho. A uvažoval jsem nad tím, že by si mohla být přeměna už dnes či zítra co na to říkáš?

No... Dobře

Můžeš si vybrat kdo tě přemění.

No... Já nevím...Třeba...-...

Můžu to udělat já. Vyhrkla najednou Jane. Andy co na to říkáš? Zeptala se Jane

No jo klidně. Odpověděla jsem.

.................................................................

Posadila jsem se na postel, Jane ke mě přišla řekla mi, že se moc omlouvá a že to bude trochu bolet.

Potom mi jen zašeptala do ucha: Promiň

A pak jsem cítila jak mým krkem projely její tesáky. Ještě jsem viděla rozmazaně její obličej jak mě pokládala na postel.
A najednou jsem už neviděla nic jen jsem cítila nepředstavitelnou bolest. Bylo to jako kdyby mi žilami místo krve probudil oheň. Po chvíli jsem cítila, jako kdyby mi někdo drtil prsty na nohou. A najednou jsem viděla vzpomínku. Byla jsem tam já a Lis jak se ládujeme bonbóny. Je to nejspíš oslava mých 8 narozenin. Potom s Lis běžíme na zahradu za Benem. Házíme mu jeho oblíbený míček. Teď už se nemůžu hýbat a to je nejhorší, chci se skrčit a tím bolest zmírnit ale nejde to. Najednou se to všechno rozmazává a já vidím sebe s taškou na zádech. To jdu poprvé do školy. Mami já se bojím. Říkám mamce. Ona mi odpovídá, že se nemám čeho bát. Zase se to rozmazává. Já vidím jen své rodiče jak se usmívají. Tátu chytnu za nos. To jsem byla miminko. Znovu se to rozmazává. Já vidím sebe v zrcadle s rudýma očima a pak jak se směju jak blázen. Tohle je celkem čerstvá vzpomínka. Teď cítím jako by mi někdo lámal žebra. Pak se to zase rozmazává. Vidím Lis a sebe. Stojíme u tyče. Ano to jsme spolu poprvé na baletu. Zase se to rozmaže a já vidím Aleca stojícího ve dveřích a vidím jak se Směje. Teď cítím jako kdyby mi někdo bodal do mozku nožem. Teď zase vidím Kate jak mě probodává tím svým pohledem. Po chvíli už nevidím nic jen cítím jako kdyby mi někdo mačkal srdce. Pomalu zrychluje. Každým úderem to bolí víc. Pak najednou začne bít pomalu. Teď je to rozhodující buď umřu nebo to přežiju a bude ze mě upír. To už tolik nebolí najednou poslední rána Bum...
Srdce mi dobilo. Teď by mě zajímalo jestli jsem mrtvá. Zkusím ještě chvíli jen tak ležet. Počkat!... Cítím tady různé pachy. Cítím se živá ale mnohem víc! Zkusím pohnout rukou. Páni jde to!
Takže nejsem mrtvá. Zkusím otevřít oči...

Takže lidi máme tady další kapitolu. Uvidíme jaká bude Andy po přeměně 😊. Zatím u další kapitolky 👋🔥💕
Vaše Sus❤️👋🏻