SCORBUS a první polibek, který se počítá

7. KAPITOLA

Následující týden zaměstnával Albusovu mysl plán na dokonalé rande. Cokoliv vymyslel, nezdálo se dost dobré. Chtěl Olivera překvapit – vymyslet něco speciálního, aby ho přesvědčil, že o něj má zájem.

Seděli se Scorpiusem ve společenské místnosti, Albus si neuroticky pohrával s vlasy a Scorpius ztrácel veškerou pozornost, kterou původně plánoval věnovat domácím úkolům. Místo toho sledoval Albusovy pihy poskakující nahoru a dolů podle toho, jak krčil nosem, kdykoliv podrážděně vydechnul.

„Žere tě něco, Albusi?" vzhlédl od učení Scorpius.

Albus si naposledy povzdechl. Začínalo mu být jasné, že perfektní rande sám nevymyslí. Prostě na to neměl buňky. Možná by mu poradil Scorpius, přeci jen měl s randěním daleko více zkušeností...

„Přemýšlím nad takovou úplně nadhodil věcí...Kdybys chtěl někoho vzít na perfektní rande, kam by to bylo?"

Scorpius zalapal po dechu a z obličeje se mu vytratila veškerá barva. Albus ho ale nepozoroval, jen zamyšleně čmáral po pergamenu před sebou. Scorpiusova mysl se rozběhla na plné obrátky. Proč si Albus láme hlavu s randěním? Má snad někoho? Ne, to by Scorpius věděl, říkají si přeci úplně všechno. Třeba uvažuje o tom, že někoho pozve na rande...Scorpiuse píchlo u srdce. Albus se poslední týden chová trochu jinak, je spokojenější, uvolněnější. Vlastně je to od té doby, co se Scorpius rozešel s Rose. Že by chtěl pozvat...Ale to není možné.

Při poslední myšlence zrůžověly Scorpiusovi tváře.

Albus si všiml dlouhé odmlky, proto na Scorpiuse obrátil tázavý pohled.

„No, to máš těžké, pro každého bude perfektní rande jiné," začal vyhýbavě Scorpius, „záleží na tom, koho zveš. Někdo má raději romantiku, jiný zase akci nebo odpočinek. Pro někoho bude perfektní polibek pod Eiffelovou věží, jiný půjde rád na famfrpálový zápas a další bude nadšený z relaxace v bublinkové koupeli."

„To jsi mi fakt pomohl," ušklíbl se Albus sarkasticky.

„Tak mi řekni, o koho jde," rozhodil Scorpius dramaticky rukama.

„Neboj, dozvíš se to včas, akorát ne dneska, nevadí?" ujišťoval ho Albus s prosebným pohledem.

Chtěl se Scorpiusovi svěřit, ale chtěl to udělat správně. Až budou sami a ne uprostřed společenské místnosti. Měl tušení, že Scorpius nebude z Olivera zrovna nadšený a chtěl je nejdřív alespoň nezávislé seznámit, než ho představí jako svého přítele. Přítele? Zarazil se při tom slově...

Pohodil hlavou, aby zaplašil vtíravé myšlenky a pohlédl zpátky na Scorpiuse, který souhlasně zamručel, ačkoliv na něm bylo vidět, že ho spaluje zvědavost a nejistota.

„Docela mě zaujal ten nápad s koupelí nebo s plaváním. Myslíš, že by se něco takového dalo provést v Bradavicích?"

Scorpius se rozhodl přistoupit na Albusovu hru a prozatím na něj netlačit, ačkoliv ho nevědomost užírala zevnitř.

„Možná v prefektské koupelně," přemýšlel nahlas Scorpius, „v knize Dějiny Bradavic se o ní píše, ale je přístupná jen prefektům, primusům a kapitánům famfrpálových družstev..."

„Dík moc, Scorpiusi," vydechl nadšeně Albus a políbil Scorpiuse na tvář, „skočím za Rose, zatím se měj," řekl a vyběhl ze společenské místnosti.

Rose našel Albus bez sebemenších problémů – kde jinde než v knihovně.

„Ahoj Rose, jak se má moje nejoblíbenější sestřenka," zašvitořil na pozdrav.

Rose pozvedla tázavě obočí: „Co chceš?"

„Mám na tebe prosbičku, ale musíš mi slíbit, že o tom nikomu neřekneš a nebudeš se mě na nic vyptávat," žádal Albus krypticky.

„Dobře, tak to vyklop," souhlasila Rose zdráhavě.

„Mohla bys mě dostat, řekněme v pátek večer, do koupelny pro prefekty?" požádal ji Albus.

„Co plánuješ, Albusi, snad ne rande?" popíchla ho Rose.

„Rosinko, slíbili jsme si žádné otázky. Uděláš to pro mě?" naléhal na ni Albus.

Rose se musela zasmát nad Albusovým tajnůstkařením a nakonec souhlasila.

Zbýval poslední krok – pozvat Olivera.

Protože si Albus nebyl jistý, zda bude mít příležitost mluvit s Oliverem do konce týdne někde v soukromí, napsal stručný vzkaz na kousek pergamenu a schoval si jej do kapsy u hábitu.

Vhodný moment pro předání se naskytl o dva dny později. Albus se Scorpiusem čekali před učebnou lektvarů a Oliver procházel kolem se skupinkou kamarádů. Nepatrně se na Albuse usmál a Albus hodil svůj vzkaz na hromádku knih, které nesl Oliver v náruči. Oliver si knihy přehodil do jedné ruky a druhou za chůze rozbalil ruličku pergamenu, na které stálo: „V pátek po večeři, před koupelnou prefektů."

Oliver se ohlédlo přes rameno a mrknul na Albuse.

V pátek večer nechal Albus Scorpiuse v knihovně a vydal se společně s Rose do koupelny pro prefekty. Rose ho vpustila dovnitř a Albus se neubránil úžasu. Místo koupelny se mu naskytl pohled na menší lázně – s bazénem uprostřed.

Zatímco čekal na Olivera, převlékl se do plavek a nechal bazén napouštět horkou vodou se spoustou voňavé a barevné pěny. Posadil se na okraj bazénu a nohy spustil do bublinkové koupele.

Najednou ucítil na krku něžný polibek. Polekaně sebou škubl, přes hučení vody neslyšel Olivera vstoupit do místnosti. Otočil se a Olivera políbil, když se nad ním skláněl.

„Prefektská koupelna, hmm?" pousmál se Oliver. „Je vidět, že jsem tě podcenil."

Albus se začervenal a skočil do vody, Oliver se rychle převlékl do plavek a doplaval k Albusovi. Beze slova stáli naproti sobě uprostřed bazénku, Oliver se o krok přiblížil a konečky prstů jemně přejel Albusovi od klíční kosti až po lem plavek. Albus jedním krokem uzavřel prostor mezi nimi, popadl Olivera za krkem a přitáhl si ho k sobě do vášnivého polibku. Když rozpojili svoje rty k nádechu, zavěsil se Albus rukama Oliverovi kolem krku a nohy mu omotal okolo pasu.

„Líbí?" šeptl a zuby stiskl Oliverovi ušní lalůček.

Oliver se uchechtnul, chytil Albuse pod zadkem a pomalu ho nesl směrem k okraji bazénku. „Ne, že bych koupelnu pro prefekty neznal, ale s tebou to tu je rozhodně...přitažlivější," hledal správné slovo Oliver a pak prudce vysadil Albuse nahoru na okraj bazénu.