12

67 14 10
                                    

Martinus

Musím si promluvit s J-Hope, no ale jak. Ach jo, tohle je těžké. Mluvit s někým kdo ti nerozumí. Tak půjdu za Marcusem. Šel jsem Teda do pokoje kde by měl spát, doufal jsme že tam bude. No vlastně spíme ve stejném pokoji.

Tak jsme k němu došel a zaklepal. Nic. Stejně jsem vešel dovnitř, našel jsme ho na posteli. Seděl čelem k oknu a viděl jsem jak brečel. "Brácha, J-Hope je blbec. Nebreč kvůli němu" řekl jsem a šel si sednout k němu.

"Ale vždycky jsem snil, že budeme spolu. Ale on někoho má" řekl mi a smutně se usmál. "Hele já ho sem dovedu a promluvte si" řekl jsem a odešle z pokoje.

Šel jsme po schodech dolů, směrem do kuchyně nebo o obývacího pokoje. Seděl tam, velde kluků. Došel jsme k němu a poklepal jsme mu na rameno. On se na mě otočil a hned vstal.

Naznačil jsem ať jde za mnou, on kývl a šel. Došel jsme Teda k mému pokoji a otevřel. On vešel a já zavřel a zamkl. "Tak a promluvte si" řekl jsem a  odešel.

Marcus

Nechal mě tu s ním, fakt díky brácha. "No takže by jsme si fakt měli promluvit" řekl mi a já se usmál, falešně. "Není o čem. Jsem v pohodě. Běž za svým klukem a nevšímej si mě." řekl jsem mu a on si povzdechl.

"Já žádného kluka nemám, nikdy jsme neměl" řekl a já se zasekl. Cože? "Počkej co?" zeptal jsem se. "Nikdy jsem nechodil s klukem, jen s holkou. Ale teď nikoho nemám, takže jestli chceš se mnou chodit. Nemám problém ti říct ano" řekl mi a mě skoro vyskočilo srdce z hrudi.

Šťastně jsme se usmál a rozběh se k němu, skočil jsme na něj. On se jen zasmál a objal mě. Konečně se mi splnil sen.

"Takže budeš můj přítel ?" zeptal jsem se. "S radostí, jen by chtělo abych uměl anglicky. Jestli u vás tak mluví" řekl a zasmál se. "U nás se mluví Norsky" řekl jsem a on ztuhl. Potom vydechl a zasmál se.

Two bodies, one soul (M&M)Kde žijí příběhy. Začni objevovat