Uběhli dva týdny od té doby co jsem to zkusila. Nepřestala jsem a ani neplánuji přestat. Podle mých kamarádek jsem zhubla,ale já si to nemyslím.Nevěřím tomu! Je to blbost,jsem pořád hrozně tlustá. Každé ráno vstávám v 5 ráno abych šla běhat. Vždy se vrátím abych se šla osprchovat a pak rychle do školy.
,,Ahoj Kristen,jak se máš?'' Radostným objetím jsem se přivítala se svojí kamarádkou. Ona mi jen s kamennou tváří přikývla.
Něco se děje..ale co?! Nesnáším když je smutná.
,,Kriss co se stalo?'' Ptala jsem se svojí kamarádky,ale nevěřila jsem že mi něco řekne. Mezitím přišel i zbytek party a stouply si vedle Kriss.
,,Musíme si promluvit Amy'' Řekla Jane. ,,Je to vážný'' Dodala Anna rychle ale tiše. Nechápala jsem co se stalo. Když jim došlo že je nechápu tak se podívali na sebe a po chvíli ke mě Kriss přistoupila a chytla mě za ramena. ,,Strašně moc si zhubla'' A podívala se mi do očí. Proč si ze mě utahují?
Odtáhla jsem se od ní a zkřížila jsem ruce na prsou. ,,To není pravda! Jsem špek!'' Vyštěkla jsem na ně. Byla jsem podrážděná. Copak jsou slepé!
,,Amy,je to pravda,ty nejsi tlustá! Jen si to namlouváš'' Snažila se mě uklidnit Jane. Nechtěla jsem tomu věřit ,,Já si to nenamlouvám,je to pravda,se na mě podívej jsem bečka!'' Otočila jsem se k nim zády a se slzami na krajíčku jsem běžela na záchody. Zamkla jsem se do kabinky kde jsem se rozbrečela.
Uslyšela jsem klepání na dveře od kabinky a zakřičela jsem ,,Jděte pryč!''
Ale nikdo se neozval. Pomalu jsem otevřela dveře a po nikom ani vidu ani slechu. Prudce jsem se otočila protože jsem za sebou uslyšela smích.
,,Ty jsi ale kráva'' uslyšela jsem jak se mi někdo směje.
,,A ty jsi kdo?!''
,,Jsem Ana'' Odpověděla mi s úsměvem.
Stála předemnou Hubená dívka s hnědými vlasy a s krásně modrýma očima.
,,Aha a co chceš?'' Už jsem byla naštvaná proč mě otravuje a hlavně proč se mi směje. ,,Tebe'' A zasmála se. ,,Mě? Proč?!''
,,To se brzo dozvíš'' A začala se smát. Najednou mě objala a já přestala vnímat.
Probrala jsem se ve třídě v lavici uprostřed hodiny. ,,A co si o tom myslíš ty? Amy?'' Učitel se mě zeptal s tázavým výrazem. ,,Co?''
Třída se rozesmála.
,,Radši nic Waltersová,spěte dál'' A otočil se zpět k tabuli.
Co se to stalo?
Nechápu to..
Zazvonilo na konec hodiny,což znamená oběd.
-------------------------------
Hlad bolí ale štíhlost za to stojí.
