Konečně doma z toho místa plné bolesti. Chtěla jsem jít do pokoje bez toho aby jsi mě všimla že už jsem přišla. Ale moje přání aby si mě nevšimla selhalo.
Z kuchyně se ozval rachot a ostré zakřičení mého jména.
Bože,proč já?! a jako poslušná holčička jsem šla do kuchyně. S nervózním hlasem jsem špitla ,,Ano?..'' Prudce se otočila a uchechtla se. Servala mi tašku ze zad a vytáhla žákovskou. Zamyšleně si v ní čte až jí sklopila a podívala se na mě ,,3 z matematiky'' hned jak to dořekla mi vrazila facku. Ostrá bolest se mi nahrnula do tváře. Chytla jsem si tvář která mi úplně hořela.
Hodila po mě žákovskou a tašku a já šla co nejrychleji do svého pokoje.
Ona si vždy najde záminku jak mě uhodit. Dívala jsem se na sebe do zrcadla a přemýšlela co dělám špatně. Nakonec jsem zapnula notebook a šla na facebook. Psala jsem si s Annou když se mi objevil na hl. stránce obrázek s žiletkou a citátem: ''Jedna žiletka,jedna žíla,jeden tah,jeden konec...''
Vypadalo to zajímavě tak jsem klikla na tu stránku.
Bylo to o řezání. ,,Hm..'' zamyslela jsem se a hledala jsem dál.
Po hodině jsem se zvedla a šla do koupelny. Stála jsem tam a hledala žiletku.
Když jsem jí našla sedla jsem si na roh vany a dívala se na svou ruku.
Stiskla jsem si rty k sobě a začala brečet.
Nedokázala jsem to.
Nedokážu si ublížit.
Odložila jsem žiletku a šla na internet hledat něco jak zhubnout.
Vyskočilo mi několik odkazu a mezi nimi bylo Pro Ana. Se zájmem sem rozklikla stránku a viděla jsem holky kterým byli vidět žebra. Byly hrozně vyhublé až se mi to líbilo. Byla tam i bulimie která se mi zalíbila ještě víc - Jíst a potom to vyzvracet. Jednoduché! Šla jsem do kuchyně a nalila si vodu a pořádně se najedla jak tam psali. Poté jsem šla k záchodu a čekala. Po pravdě jsem ani nevěděla na co,ale věděla jsem že jsem se bála. Strčila jsem si prsty do krku a začala kašlat a dávit se.
Nic.
Znova.
Znova nic.
Podívala jsem se ještě na nějaký rady které by mi mohli pomoct.
Mohl by mi prý pomoct olej.
Stála jsem nad mísou a vedle ní byla položená flaška s olejem.
Zkusila jsem se napít a rychle prsty do krku. Povedlo se.
Bylo to nechutný a přitom úžasný. Udělala jsem to znova a znova,dokud jsem se necítila prázdná..
A tak to začalo.
-------------------------------------------
Být jako porcelánová panenka. Křehká a krásná.