46

908 52 23
                                    

,,Opět se shledáváme, Jungkookie"

Trochu jsem zamrkal a podíval se na osobu, které hlas patří. Yoongi...

,,Nečum tak, tvé přiblblé výrazy nikoho nezajímají." Vydechl a otočil si zbraní, kterou měl u sebe.

,,Jinak, rad tě vidím. Ne kecam, rad tě uvidím až budeš chcíplej ležet v kalůži krve." Slizce se zasmál a šel ke dveřím.

,,Nebo, ještě radši bych tě viděl až se budeš v krvy a slzách sklánět nad mrtvým Taehyungem." Vyšel ze dveřích a zabouchl je.
Nechal jsem slzy stect po tvářích. Bal jsem se, ne o sebe, ale Taehyunga.

Sedel jsem dlouhé minuty a Koukal do prázdná, dokud se dveře neotevřely.

Yoongi zase přišel, ale tentokrat ne sám. I přes tu tmu jsem ho poznal. Byl to Taehyung. Jeho poznám, vždycky a všude.

,,Řekl jsem si, že jsi tu určitě staršně sám... ne to jsem si neřekl, jenom jsem si myslel, že když uvidíš smrt člověka, kterého tak staršně miluješ na vlastní očička, tak to bude větší zábava. Vidět tě jak křičíš ať ho nezabijím. Mh to jsem si vždycky přál."

————————————————————————
Ahuuuuj❤️🌸
Odhaduju jako konečnou kapitolu 53 nebo tak nejak ^^

Jinak, jakpak bylo ve škole? Jak se mate? Těšíte se až konečně bude konec roku?😂❤️❤️

Stay with Me *Taekook*Kde žijí příběhy. Začni objevovat