Jungkook je šikanovaný chlapec, který prožívá těžký život, plný násilí, krve a pomluv.
Na začátku si svých šikanátorů moc nevšímal, ale když se k nim přidal jeho bývalý nejlepší kamarád, všechno se změnilo. Jeho šikana byla mnohem horší. Nejdřív...
S Taehyungem a Jiminem jsem se odost sblížil. Byl jsem rada, že mám aspoň nějaké přátele. Často jsme si posali a normálně komunikovali i ve škole. Divím se, že klukům nevadilo, že se na ně všichni koukají a něco si o nich šuškají.
Dneska jsme měli jít ven. Nebo Tae mi spíše napsal, že jde s Jiminem ven jestli nechci taky. Tak jsem šel.
Den s klukama byl docela zábavný. Je s nimi legrace. Dělají, hlavně Jimin, pořad blbosti. I když se stále bojím, mám je rad.
Naše 'schůzka' uběhla rychle a bylo osm hodin večer. Rozloučili jsme se a každý šel domu.
Nerad vecer chodím sám, ale nechtěl jsem kluky otravovat, tak jsem šel. Rozhodl jsem se, si cestu zkrátit přes les.
Zrovna jsem procházel lesem, když jsem uslyšel nějaké kroky za mnou. Otočil jsem se, ale nikoho jsem neviděl. Zamrkal jsem a zrychlil krok. Po chvíli jsem ucitil dech na krku. Chvilku jsem to nevnimal, ale když to nepřestalo, opět jsem se otočil a opět tam nikdo nebyl. Určitě to byl jenom vítr. Pokusil jsem se uklidnit svoji splašenou mysl.
Přišlo mi, že cesta vůbec neutíká. Možná kvůli strachu, který stoupal. Kroky přestali. Ale jen na chvíli, protože když jsem si oddechl, zase jsem se slyšel. Třásl jsem se strachem. Bal jsem se že je to Yoongi.
Strach dokáže udělat své. Z oči mi vyteklo par slz a já se rozeběhl pryč. Bohužel jsem se nekoukal pod nohy a zakopl. Tím pádem jsem spadl.
Kroky se opět blížili. Nedokázal jsem vstát. Strach byl čím dal tím větší a větší. Jeden vzlyk mi utekl. Pak další. Cely jsem se třásl.
Kroky zniceho nic ustaly. Viděl jsem jenom boty osoby. Bal jsem se podívat výš. Přitiskl jsem líčka [Jo Guys! Mám tady jeden překlep a schválně jsem ho tu nechala, protože představa je dobra 😂😂❤️].
Ucitil jsem dotyk na rameni. Vykřikl jsem a víčka k sobě tiskl co nejvíce. Asi ruka zmizela a já se klepal.
Začalo pršet, já byl pořad na zemi a chvíli se nic nedelo. Rozhodl jsem se překonat svůj strach. Otevřel jsem oči a....
——————————————- Pokračování příště😂😂❤️ Prosím nezabijejte mě! 🤣❤️😂
Aish, začínám si myslet, že mi už vážně moooc moooc hrabe. Udělala jsem tu trošku horor a postrašila Kookieho, ale nebojte! To není poslední kapitola, kde se Kookie tak moc boji☺️❤️
No každopádně. Otázečka na konec kapitolky. Kdo Kookieho postrašil? A nebo po případně, co Kookieho postrašilo? Byl to DUCH?! 🤫
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Bububu bubu🤣🤣❤️
Ne dobře, omlouvám se 😂❤️
No. Snad se tedy kapitolka líbila. A já se jdu najíst, takže papá u další ❤️
