48

959 53 11
                                    

Pov. Jungkook

Rozezněl se výstřel a Taehyung se sklonil. Chytil jsem ho a začal s nim třást. Vzápětí jsem uslyšel další hlasy.

,,Ježíš to bylo světlo, sorry." Hned jsem poznal, že to byl Namjoon.

,,Ty jsi ale vůl..." Začal jsem být zmatený kolik jich tu je.

Po chvilce se opět rozsvitilo. Viděl jsem nějaký policisty a kluky. Zajímalo by mě kde vzali další světlo.

,,Abraka dabra... já se netrefil do světla? Omg. Jaký uh vyhodil a zase nahodil pojistky? Já už si myslel, že jsem něco zase rozbil!" Začal jsem se smat a podíval se na Taehyunga, který byl značně zmatený.

,,Um tohle je nebe nebo nejsem mrtvý...?" Zamrkal ztraceně. Pousmal jsem se a zakroutil hlavou.
,,Nejsi mrtvý..." Své rty jsem přitiskl na ty jeho.

,,Fajn dětska konec cicmání, mohli byste nám poděkovat, že jsme vás našli. Sice jsme museli někoho poradne zmáčknout, ale našli jsme vás, takže malé díky by neuškodilo." Ušklibnul se Jin a založil si ruce na hrudi.

,,Haha děkujeme mami." Zamumlal Taehyung a pohladil mě po líčku.
—————————————————————
Tuhle kapitolu mám už napsanou tři dny 😂😂
Včera jsem se rozhodla nic nevydat, abych vás nechala vystrašené.

Ts jste si mysleli, že bych ho vážně zabila...? Dovolte? Za koho mě mate? 😣❤️
A taky jsem si všimla, že někteří umí předpovídat budoucnost nebo mi prostě lezou do kapitol😂😂

Fajn... teď vážně, dneska vyjde ještě jedna kapitola (snad) a pak už bude epilog❤️☺️❤️

Stay with Me *Taekook*Kde žijí příběhy. Začni objevovat