Stay with Me *Taekook*

22

Začalo pršet, já byl pořad na zemi a chvíli se nic nedelo. Rozhodl jsem se překonat svůj strach. Otevřel jsem oči a....

Otevřel jsem oči a uviděl vysmátého Jimina.
,,T-TY!" Zařval jsem na něj a strčil do něj.
,,Jaaaj! To bylo dobrý, měl ses vidět! Hehe, já můžu jsem dobrý duch!" Smál se o sto šest. Už se nevidím proč ho Tae chce skoro pokaždé zabít.

,,J-jsi blbeček." Utřel jsem si mokré tváře. Jimin se přestal smat a nevinně se usmál.
,,Plomiiň, ale chtěl jsem jít s tebou protože tudy můžu jít domu taky a pak mě napadlo tě postrašit." Dal jsem mu malý pohlavek a zasmál se. Jimin mi pomohl vstát.

,,Jsi od blata." Zasmál se a já se na něj podíval vražedným pohledem.
,,Kvůli tobě..." Povzdychl jsem si a trošku se oprášil. Znova se mi omluvil.

Pak už jsme chtěli jít domu, ale najednou se rozezněl velký hrom a blesk, který osvítil nějakou osobu v dali.

,,Aaaaaa!" Zapištěl Jimin a skočil na mě. Bolestně jsem zaupjel a shodil ho ze sebe.
,,Buď ticho je to jen člověk..." Protočil jsem oči. Jimin se ale nenechal přesvědčit. Stali jsme na místě a trošku se dohadovali.

Nevšímali jsme si osoby která tam stala.
,,Vidíš je to oby- Kde je?!" Vyhrkl jsem když tam ta osoba už nebyla. Z minuty na minutu se vypařila. Ani kroky nebyly slyšet.
,,Vidíš já to říkal. Je to duch a teď nás jde zabit!" Vystrašený Jimin se za mnou schovával. Byl jsem taky docela vystrašený, ale ne tak moc jako on.

,,Aishh." Uslyšel jsem poblíž sebe. Otočil jsem se na Jimina, který se na mě tiskl. Začalo to být více než děsivé. Můj strach  se opět zvýšil a já se začal nehorázně bát.

S Jiminem jsme se na sebe tiskli a klepali se. Normální člověk by asi teď utíkal a hlavně nebyl v lese pod stromem když je bouřka, ale tak my očividně nejsme normální.

Ozvalo se za šuštění [Aish, to je slovo xD]. S Jiminem jsme skoro ani nedýchali. Najednou se mě dotkla úplně ledová ruka.

Vykřikl jsem a Jimin též. Odskočili jsme a Jimin začal křičet.
,,Buď ticho sakra! V lese se neřve!" Zavrčel na Jimina velice známí hlas. Jimin utichl a oba jsme se podívali na osobu stojící naproti nám.

,,Aish, sorky že jsem vás vyděsil, ale uslyšel jsem výkřik tak jsem se šel podívat." Zasmál se Taehyung. Jimin se ode mě odtáhl a dal facku Taemu, ale ten se nedal a dal mu ji taky.

,,Bože... já už chci odsud pryč." Zakňučel jsem. Kluci se na mě podívali a Taehyung došel blíže ke mě.

,,Tak jdeme a hlavně je bouřka a jako být teďka pod stromem není dobrý..." Chytl mě za ruku a Jimina taky. Zčervenal jsem.

Po par minutách jsme došli ke mě domu, kde jsme se rozloučili a kluci šli opět k sobě domu.

Šel jsem se umýt, udělat hygienu a do postele. Zahrabal jsem se pod deku a zavřel oči. Po par minutách jsem usnul.

————————————
Papapám, strašidýlko Jimínek.
Strašidýlko Taeoušek.
A chudáček Kookísek.
(Aish, mamka říká Jiminovi, Jimínek, Kookiemu Kookísek a Taemu Taeoušek😂❤️)

No každopádně. Chci se vás zeptat.
Rozjedeme už pomalu, ale jistě  Taekook?😏♥️
Pište pište☺️❤️