18

1.4K 88 16
                                    

Taehyung. pov

Překvapilo mě, že tak rychle musel odejít..., byl jsem docela mimo. Chtěl bych mu říct své jméno, ale bojím se jeho reakce a taky, že mi nebude věřit. Povzdychl jsem si a sešel schody.

Zamířil jsem do obýváku. Sedl jsem si na pohovku a zapl televizi. Nic moc dvakrát zajímavého v ní nedávaly, ale přesto se našel nějaký seriál, který jsem nechal zapnutý. Po necelé půl hodině skončil a já zase upadl do režimu nudy. Zíral jsem do stropu. Nevnímal jsem okolní svět. Jediné co mě vyrušilo, bylo zabouchnutí dveří, signalizující někoho příchod. No, buď matky nebo bratra. Hlasy co se rozezněly v chodbě mi daly jasnou odpověď o tom, kdo přišel.

Byl to Yoongi a jeho příšerní přátelé. Zakroutil jsem hlavou a radši se díval na televizi. Najednou do obýváku vešel Yoongi i jeho parta.

,,Ty už jsi doma? To je špatný, no. Já doufal, že jsi zůstal v té uličce s Parkem a tou děvkou aže vás tam někdo zmlátil." Promluvil Yoongi tím jeho příšerným hlasem. Zarazil jsem se. Jak věděl, že jsem tam byl? A jak vůbec věděl, že tam se mnou byli Jimin?!

,,O čem zase mluvíš, demente." Demente jsem si radši řekl pro sebe. Nechtěl jsem, aby mi jetě něco udělal.

,,Tak ty nevíš? Myslíš jsi, že jsem tak blbý, abych nevěděl odkud jsi vylezl? Bože Taehyungu, já tak slepý zase nejsem." Zakroutil hlavou a opřel se o pohovku. Povzdychl jsem si a olízl si rty

,,Já myslel, že jo." Odpověděl jsem mu drze a postavil se. Yoongi něco řekl k jeho partě a došel ke mě. Cítil jsem, že možná budu mít problém.

,,Zas nebuď tak drzej, smrade." Zavrčel mi do obličeje. Jenom jsem protočil oči a odstrčil ho od sebe.

Myslel jsem si, že na mě okamžitě zaútočí, ale ne. Jenom se na mě Koukal vražedným pohledem.

Ale stále jsem si neuvědomil, že těm byli ONI. Mark mě chytil a stáhl k němu. Yoongi k nám s ušklebkem přišel.

,,Tak poslouchej Taehyungu." Mé jméno vyprskl, jako kdyby to byl nějaký jed. 

,, Jo dobře viděl jsi mě a další kraviny, no." Silne jsem Markovi dupnul na nohu a on mě pustil. Yoongimu jsem vrazil facku a rozeběhl ke schodum. Chtěli jít za mnou, ale rychle jsem schody vyběhl.

Utekl jsem do pokoje a zamkl se. Došel jsem k posteli a lehl si na ni.

,,Tohle bych měl naučit Jungkookieho..." Vydechl jsem a usmál se.

,,Aspoň by se nějak dokázal ubránit..." Z mého přemýšlení mě vytrhnulo pípnuti mobilu.

Myslel jsem si, že Jungkook je už zase zpátky. Na display se mi ukázala zprava od Brokenbunny.

Na nic jsem nečekal a otevřel naši konverzaci. Vyjela na mě hnedka.

Zarazil jsem se. Koukal jsem na ni jako blázen. A v hlavě mi běžela jenom jedna otázka. Typl si to nebo mu to došlo?

Brokenbunny: Tae? Nejmenuješ se náhodou Kim Taehyung? Bratr Yoongiho...

———————————————

Se tak vzbudím, vezmu si mobil a najednou- 1K přečtení u Stay with Me. Omg. Strašně moc vám děkuji! Vůbec si to nezasloužím. Jo možná pro vám se to zda málo, ale pro mě je to vážně hodně.
Děkuji moc❤️❤️💜😭

Teďka jdeme na mé oblíbené otázky. A informaci xdd

Tak první. Jak se to Jungkookie dozvěděl zjistíte v další kapitole.

Zatím. Jak si myslíte, že to zjistil? A zjistil to vůbec nebo si to jenom myslí?

A jak bude reagovat na to, že je vážně Taehyung?

No dobře to stačí.
Jo a taky, než řeknete, že na to jdu nějak rychle. Věřte, že ne. Ještě toho hodně bude. A taky hodně osudných věcí bude 😅❤️

A pak bude moje zahrabání hluboko pod zem xddd

Každopádně. Tohle je už pro tuhle kapitolu vsechno.
Přeji vám,
Dobré ranko a krásný den❤️♥️🌅
A ať se na vás to počasí tak nekráčí❤️

Stay with Me *Taekook*Kde žijí příběhy. Začni objevovat