Jungkook je šikanovaný chlapec, který prožívá těžký život, plný násilí, krve a pomluv.
Na začátku si svých šikanátorů moc nevšímal, ale když se k nim přidal jeho bývalý nejlepší kamarád, všechno se změnilo. Jeho šikana byla mnohem horší. Nejdřív...
Ráno mě probudil zvuk budiku. Neochotně jsem nahmatal mobil a vypl budík.
Převaloval jsem se v posteli s úmyslem zase usnout a vykašlat se na školu. Ale zniceho nic mi cinkl mobil.
Vzal jsem ho a podíval se kdo mi píše. Tae.
Taehyungie🐯 Jimin ti vzkazuje, že prý za půl hodinky prijde, tak máš vstát 😂😂
Trošku jsem se zasmál a postavil se. Došel jsem ke skříni, kde jsem se oblékl. Pak šel do koupelny. Vykonal hygienu. A nakonec si šel vzít suchý rohlík.
Čekal jsem na Jimina, který po chvíli dorazil. Vzal jsem všechno potřebné, obul se a vyšel ven. Jimin mě okamžitě obejmul, ale v zápětí se odtáhl a omluvil se. Nevím sice za co, ale nechal jsem to být.
Zamknul jsem a společně s Jiminem do parku u školy, kde čekal Taehyung.
,,AHOJ TAETAE!" Vykřiknul Jimin a okamžitě ho obejmul. Strašně aktivní. Pomyslel jsem si. Taehyung se jenom zasmál a obejmul ho taky.
Zase odstrčený. Ozvalo se v mé hlavě. ,,Buď ticho." Zašeptal jsem a šel ke klukům. Taehyung mě obejmul na pozdrav a vydali jsme se do školy.
Celou cestu jsem se dohadoval s podvedomím. Chtějí tě využít. Ozvalo se opět. ,,Ale buď ticho." Řekl jsem najednou a kluci se na mě otočili. Trosku jsem znervozněl a omluvil se jim.
Po půlhodinu jsme došli do školy.
První tři hodný byly fajn. Ale čtvrtou byl tělocvik a ještě hodinu před tím jsme se dozvěděli, že budeme hrát nějakou házenou, tedy doufám, že to byla házená, se čtvrťáky, takže s Yoongim.
Byli jsme v šatně. Mráz mi běhal po zádech. Hodně jsem se bal, jestli mi Yoongi třeba neublíží.
,,Kookie pojď!" Uslyšel jsem Jimina. Rychle jsem si nandal tričko a tím zakryl par modřín a jizev. Hned jsem šel za Jiminem. Taehyung už musel být v tělocvičně, tak jsme šli za nim.
Postavil jsem se k Taehyungovi z jedné strany a Jimin z druhé. Vedle nás se postavili další kluci a naproti nám čtvraťáci.
Přímo naproti mě stal Yoongi s úšklebkem na tváři. Odvrátil jsem pohled. Podle jeho výrazu jsem začal tušit, že má něco v plánu. Taehyung a Jimin si toho všimli a říkali mi, že se mě pokusi ochránit.
Jsou hodni, ale co když to je jenom přetvářka? Ozvalo se opět moje podvědomí.
,,NENÍ!" Vykřikl jsem zničeho nic a zakryl si ústa. Všichni žáci až na Taehyunga a Jimina, který se malém taky smál, vybuchli smíchy. Učitel mě skenoval zuřícím pohledem.
,,Ale lol, učitel- je to všechno fér a ty najednou 'není', dobře ty Jungkooku." Řekl nějaký kluk ze čtvrťáku. Okamžitě jsem se začal učitelovi omlouvat. Jen pokroutil hlavou ať jsem radši ticho.
Sklopil jsem pohled a proklinal své podvědomí. Taehyung mě pohladil po zádech. Musel jsem se usmat.
Učitel řekl všechno co chtěl a začalo se hrát. Míč jsme měli my. Hodně často jsem zabloudil pohledem k Taehyungovi a nedával pozor.
Hráli jsme nějakých deset minut a Yoongi měl míč. Koukal na mě jednim okem a ďábelsky se usmál. Hodil po mě míč vší silou. Trefil mě do hlavy a já se skacel k zemi.
Hlava se mi motala, tepalo mi v ni. Viděl jsem trošku rozmazaně. Učitel začal pískat. Taehyung a Jimin ke mně okamžitě přiběhli. Všichni začali panikařit a Yoongi se začal omlouvat a říkat že nechtěl.
Taehyung mě okamžitě vzal do náruče. Všichni na něj vyjeveně hleděli. Tedy až na Jimina, který mě hladil ve vlasech. ,,Jdu s nim na ošetřovnu." Vyhrkl Taehyung a rozeběhl se se mnou v náruči pryč. Jen co vyběhl z tělocvičny se rozezněl naštvaný křik učitelů a různý věci o tom, že to Yoongi přehnal.
Po chvíli jsme dorazili na ošetřovnu. Sestřička Taehyungovi řekla ať mě položí na lehátko. Taky tak udělal.
Sestřička mi dala nějaký prášek proti bolesti a pak říkala ještě nějaký věci. ,,Měl bys jít okamžitě domu." Poveděla s menším strachem. ,,Musím zavolat rodičům ať si pro tebe přijedou." Jen co to dořekla, začal jsem kývat hlavou na nesouhlas. ,,Rodiče... nejsou doma..., nebojte je mi už dobře budu ve škole dal.. nic se mi nestane..." Zalhal jsem, protože mě hlava bolela ještě víc, ale domu jsem vážně nechtěl. Nechtěl jsem tam být sám.
Sestřička něco namítala, ale stejně jsem nad ni vyhrál. Nakonec mi dala ještě jeden prášek, s tím, že si ho mám dat jestli mi bude hodně špatně.
Když už jsem s Taehyungem odcházel, zastavila nás a řekla, že nemám dělat nic namahavého. Oba jsme přikývli a odešli.
Uběhly dvě hodiny a byla korejština. Bylo mi čímdál tím hůř. Zhluboka jsem vydechoval. Necítil jsem se vůbec dobře. Začínal jsem mít potřebu zvracet a spát.
Rychle jsem se přihlásil jestli můžu na záchody. Učitel mi to povolil a já se okamžitě rozutekl ze třídy. Jen co jsem v běhl na záchod, vletěl jsem do jedné kabinky a vyzvracel cely obsah žaludku.
Pár slz mi steklo po tváři. Zavírali se mi oči. Hlava mi třeštila. Bylo mi strašně moc špatně.
Dveře od kabinky se zniceho nic otevřeli. Lekl jsem se a podíval se kdo tam je. Byl to...
—————————————- Pokračování příště😂🖤
Víte co je nejvtipnější na mem psaní ? Mé body abych věděla co se stane. Tady máte menší příklad jak to asi vypadá 😂😂.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ano, v tomhle se orientuju. A Jo, píšu to takhle, protože většinou jenom já vím, co-co znamená 😅😂 Aish snad to přečtěte.😂❤️
No jinak. YoonGi je strašná mrcha, že? Chudák Kookie. Teď mu je moc moc špatně😣 A kdo to vlétl do kabinky? Mate nějaké představy kdo by to mohl být?😳❤️
Řeknu vám, tu osobu...
Možná mate rádi, možná ne :'DDD Haha xddd
No nic. Omlouvám se moc za chyby a taky že včera (ani předvčerejškem) nevyšly kapitoly 😣😣❤️
