43

923 58 12
                                    

,,Není to on, nikdo z nich..." Vzlykl jsem. Policista se na mě podíval se smutným výrazem.

Chvíli jsme jenom seděli a na něco se mě ptal, ale já mu moc neodpovídal, nevnimal jsem ho. Teda dokud mi neřekl, že Taehyunga najdou.

,,Slibujeme, že ho najdeme." Povzbudivě se usmál, když jsem pomalu odcházel. Malinko jsem se pousmal a šel domu. Jen co jsem vyšel z budovy, na novo jsem se rozplakal. Cítil jsem se zase na nic. Pokaždé když jsem šťastný, něco se musí pokazit.

Domu jsem došel až pozdě. Lehl jsem do postele a zavřel oči. Po chvilce jsem usnul, ale můj spánek dlouho netrval. Probudila mě noční můra ve které Taehyungie byl mrtvý.

Pretocil jsem se na druhy bok a objal polštář. Plakal jsem do něj několik dlouhých minut.

,,Taehyungie... prosím buď v pořádku a ukaž se... prosím, potrebuju tě" Zašeptal jsem a posmrkl.
,,Tak staršně moc tě potrebuju..."

Potom jsem už neusnul a doufal, že se každou chvilkou probudim z téhle hrozné můry.

—————————————————————————
Meh před pár měsíci- 43 kapitola a konec!
Meh teď- mam nejak moc nápadu, to nepůjde. :))

Stane se. No každopádně, jsem tady zase. Říkala jsem, že snad do hodinky možná dvou bude další, ale trosku jsem zapomněla na čas, pardon ><❤️

Jinak, strašně moc dekuju za vaši podporu, staršně si toho vážím! Jsem rada, že vás můj příběh baví 😔❤️❤️❤️❤️🖇

Stay with Me *Taekook*Kde žijí příběhy. Začni objevovat