Letopisy Narnie ( FF )

6.

Kamenný stůl byl prasklý, rozdělený na dvě části. Aslanovo tělo bylo pryč. Dívky nechápaly, co se stalo. Prostě najednou tělo zmizelo.
Vtom slunce vyšlo úplně a ozářilo celý kamenný stůl a taky prostor za ním. Za kamenným stolem stál Aslan v plné své kráse. Zuzka, Lucinka i Arya se v tu chvíli vůbec nezabývaly tím, jak je možné, že je Aslan najednou živý a zdravý. Byly radostí bez sebe, že ho zase vidí stát na pevných nohou a všechny tři se k němu rozběhly a povalily ho na zem. Dokonce i Arya se smála a objímala lva, jako kdyby ho znala odjakživa. Když se s Aslanem dostatečně přivítaly, nechaly ho, aby se postavil a začaly se ptát. Lucka se ptala jako první.
,,Aslane, jak to, že žiješ? Vždyť tě čarodějka zabila".
,,Čarodějka nezná úplně tu nejstarší magii. Ta praví, že pokud se místo zrádce obětuje někdo nevinný a zemře na kamenném stole, tak stůl pukne, a ten nevinný se vrátí," vysvětlil Aslan dívkám.
Poté je vyzval, aby mu vyskočily na hřbet, že je prý čeká dlouhá cesta a nějaká práce. Zuzka s Luckou neváhaly a vyšvihly se na Aslanův hřbet, ale Arya zůstala stát. Tři páry očí se na ni podívaly.
,,Aslane, co bude se mnou?" chtěla vědět Arya.
,,Co by, pojedeš s námi, přece tady nezůstaneš," předběhla Aslana Zuzka.
Aslan pouze pokrýval hlavou na souhlas.
Aslan je na svém hřbetě vezl asi dvě hodiny. Běžel celkem rychle a po nějaké chvíli Arya začala poznávat krajinu, která vede k jejich zámku. Aryu trochu polil studený pot, protože se bála, že je tam Aslan veze jenom kvůli ní, aby ji tam někde zavřeli. Opak byl však pravdou. Aslan měl v zámku namířeno konkrétně na velké nádvoří, kde byly změněné v kámen různé bytosti. Arya o tomhle nádvoří sice věděla, ale měla tam zakázáno chodit a čarodějka jí nikdy neřekla, proč tam nesmí. Arya se radši nikdy neptala. Věřila tomu, že k tomu má matka dobrý důvod.
Aslan chodil od bytosti k bytosti a na každou z nich dýchl. Nebylo to však obyčejné dýchnutí, ale kouzlo. Kouzlo, které uvolnilo bytosti z kamenného zakletí a byly zase volné. Zvláštní pozornost dostal fajn jménem Tumnus, na kterého se Zuzka s Luckou vrhly a vroucně ho objímaly a plakaly.
Potom Aslan prohlásil, že by měli jít na pomoc ostatním v bitvě proti čarodějce. Toho se Arya zalekla. Nechtěla bojovat proti své matce, protože měla strach, jak to dopadne. Bála se, že čarodějka zvítězí, porazí Aslana a Aryu potom zabije za zradu nebo něco takového. Aslan ji však ujistil, že strach mít nemusí. Dokud je totiž naživu Aslan, tak čarodějka nemůže nic. Nesměle tedy souhlasila a holky jí poradily, aby se držela u nich.
Když dorazili na velkou louku, která končila strmým kopcem do údolí mnoha skal, uviděli bitvu. Edmundův starší bratr, Petr, jak se Arya dozvěděla od holek, bojoval s čarodějnicí. Edmunda však Arya nikde neviděla. Uklidňovala se tím, že asi je někde v bezpečí. Nebo v to aspoň doufala. Jakmile Aslan zaregistroval čarodějku, rozběhl se jejím směrem, skočil na ni, čímž ji povalil na zem a prokousl jí hrdlo.