Letopisy Narnie ( FF )

9.

O několik set let později

Arya se zprudka nadechla a otevřela oči. Posadila se. Byla uprostřed lesa. Ani nevěděla, jak se tam dostala. Poslední, co si pamatovala bylo to, jak ji Aslan učí soustředit se na zvuky lesa, šumění větru a tak. Měla zavřít oči a poslouchat, ale najednou se s ní všechno zatočilo a ocitla se uprostřed noci v lese, sama. Když se však pozorněji rozhlédla, uviděla pár metrů před sebou malou chaloupku. Nevěděla, kdo tam bydlí, ale stejně se zvedla a šla směrem k ní. Asi v půlce cesty ale však zaslechla dusot kopyt. Rozhlédla se na všechny strany, ale nikoho neviděla. Až po krátké chvíli spatřila koně a na něm seděl nějaký mladík. Podle všeho byl asi vyděšený a před něčím utíkal, protože málem neubrzdil koně, který, když před sebou najednou uviděl Aryu, tak se splašil, prudce zabrzdil a mladík z koně spadl. Kůň se však dal na útěk a běžel dál do hustého černého lesa.
,,To jsi mi nemohla uhnout?" obořil se mladík na Aryu.
,, Jsi jezdec, měl by ses naučit ovládat svého koně," pokrčila Arya lhostejně rameny.
,,Nějaká drzá, ne?" řekl mladík a postavil se na nohy.
,,Na stupidní otázku je stupidní odpověď," řekla Arya arogantně a chtěla jít zase k chaloupce, ale mladík ji zastavil.
,, Počkej, jak se vůbec jmenuješ?" zeptal se jí.
,,Jsem Arya a ty?" kývla na něj hlavou.
,,Kaspian," odpověděl monotónním hlasem ten kluk.
Arya nevěděla proč, ale Kaspian jí trochu připomínal osla. Připadal jí hrozně zmatenej a asi musela být pohroma, být jeho přítelem. Proto od něj chtěla co nejdříve pryč. Když ale uviděla, že dveře chaloupky se najednou otevřely a z nich vyšel černý trpaslík, rychle odběhla pryč a utíkala tak rychle, co jí nohy stačily. Černí trpaslíci vždy sloužili Bílé čarodějnici, a od té doby se jim raději vyhýbala a měla z nich strach.
Po nějaké době zpomalila a postupně už šla krokem. Jak si tak namátkové vzpomněla na Bílou čarodějnici, vzpomněla si i na čtyři sourozence: Petra, Zuzku, Edmunda a Lucku. Nejvíce však vždy myslela na Edmunda. Myslí na ni někdy taky? Nebo už zapomněl? Od té doby, co s Aslanem tehdy odešla, ho neviděla. Pouze se k ní doneslo to, že všichni čtyři pár let opravdu dobře vládli, ale jednoho dne jeli na lov a už se nevrátili. Od Aslana se dozvěděla, že se vrátili do svého světa a že se jednou, až je Narnie bude potřebovat, vrátí. Arye přišlo, že je Narnie potřebuje celou dobu. Není tu ani Aslan, místo něj si Narnii podrobili nějací kašpaři z Telmaru. Ani pořádně nevěděla, proč ji Aslan poslal najednou zpět do Narnie. Věřila, že k tomu měl Aslan určitě nějaký dobrý důvod, ale proč jí o tom aspoň neřekl? To je celý Aslan. Tajemný až do konce. Arya dorazila k nějakému jezeru s kamenitou pláží a svit měsíce se odrážel na vodní hladině. Usoudila, že tohle asi bude to nejlepší místo pro spánek v bezpečí. Lehla si tedy a po chvíli usla. Ráno se vzbudila, když už bylo sluníčko skoro uprostřed oblohy a začínalo pálit.

Omlouvám se, že kapitola dnes vyšla tak pozdě, ale někde jsem byla a nebyl čas psát 😊😅