Letopisy Narnie ( FF )

28.

Najednou byla tma. Neviděla nic, než jenom tmu. Připadala si, jako kdyby usnula. Slyšela hlasy někde v dáli, jak si povídají. Ještě stále se zavřenýma očima se pokusila pohnout rukou. Někdo si toho zřejmě všiml a hned vyslovil její jemno.
,,Aryo? Asi se probouzí," řekl nějaký dívčí hlas.
I když Arya měla ještě zavřené oči a byla v podstatě mimo, její tělo se houpalo, jako kdyby byla na lodi. Což vlastně byla, jak potom zjistila. Ale nebyl to Jitřní poutník, nýbrž loďka, ve které s ni pluli ještě Kaspian, Edmund, Lucka, Eustace ( který už byl zpět ve své podobě ) a Rípčíp.
Hned jak si Arya uvědomila kde je, chtěla vědět co se stalo. Prý omdlela chvíli předtím, než na stěžeň zaútočil mořský had, kterého zabil Edmund.
,,Takže, jsme zachráněni?" zeptala se ještě pro jistotu.
Edmund, který seděl vedle ní se na ni usmál a chytil ji kolem ramen.
,,Jo, jsme," a dal jí pusu na čelo.
Arya ztuhla. Zadívala se na něj podezíravým pohledem a naprosto nechápala, co tak najednou.
,,No co? Jenom ti oplácím to, co jsi mi řekla předtím, než jsi omdlela," pokrčila rameny Edmund.
Ona se zastyděla a odvrátila hlavu. Ale byla šťastná. Takže to znamená, že ji má taky rád.
Co tak pochytila od slov ostatních, tak pluli ke hranicím Aslanovy země.
Kolem nich bylo čisté moře, bledě modré, na kterém se za chvíli začaly objevovat lekníny.
Připluli na menší pláž, pokrytou ne žlutým, ale krásným bílým pískem.
Jako hranice se nejspíš považovala obrovská vlna, která však stála a nezbortila se. Pomalu se k té vlně blížili a nevšimli si, že za nimi někdo jde. Čtyři tlapy, které potichu našlapovaly za nimi.
Aslan.

Nastal čas vrátit se domů. A to doslova. Edmund, Lucka a Eustace se měli zase vrátit do své země, do svého světa.
Arya se s každým z nich postupně loučila, nejvíc však s Edmundem. Tohle bylo totiž naposledy, co se vidí. Dlouze se objali a Edmund ji dokonce políbil. Na rty. Přede všemi. Arye se rozbušilo srdce tak moc, že si myslela, že jí vyskočí z hrudi.
Když se od sebe odtáhli, všimli si, že na ně Aslan upřeně kouká. Zastyděli se.
,,Můžeš jít taky, pokud chceš, Aryo," řekl vyrovnaně klidným hlasem.
Arya se zatvářila nechápavě.
,,Ale to já přece nemůžu," dělal, jako kdyby nevěděl, že do jejich světa, nikdo z Narnie vstoupit nesmí.
,,A kdo řekl, že nemůžeš? Nikdy ti to nikdo neřekl. Dokonce ani já ne. Z čeho tudíž usuzuješ?" stále mluvil klidným hlasem.
,,No, ale jakákoliv bytost, která se narodila v Narnii, ji nemůže opustit," připadala si, jako kdyby ji Aslan zkoušel.
,,A jsi si jistá, že jsi se narodila v Narnii?" pozvedl jeho lví obočí nahoru.
Tak tohle musel být zřejmé chyták. Na tohle Arya nedokázala odpovědět, stejně tak nikdo z nich. Sama to nevěděla. A nevěděl to ani Aslan. Nebo snad jo?
,,To nevím, nikdo to neví," řekla potichu, už ne tak jistým hlasem.
,,Já to vím," kývl na ni Aslan.
,,Jsi dcera jednoho obchodníka z Anglie, ze stejné země, jako jsou Edmund s Lucinkou. Taky pocházíš z Londýna," vysvětlil Aslan.
Arya nebyla schopná slova.
,,Ale jak to, že jsem nezestárla? Už bych měla být starší než ohledu na to, v jaké zemi jsem," rozhodila nechápavě rukama.
,,Ještě je v tobě zbytek magie, kterou ti dala čarodějnice," vysvětloval stále klidně Aslan.
Arya nevěděla proč, ale ten jeho stále klidný tón ji začal neskutečně iritovat. Ale nic neřekla. Jenom se podívala na Eda, Lucku a Eustace, kteří už byli připraveni u průchodu do Anglie. Viděla jim na očích, že si přejí, aby šla s nimi. Nejvíc asi Edmund.
Potom se otočila na Kaspiana, který ji taky pozoroval. Nadechla se, aby něco řekla, ale on ji přerušil.
,, Běž, pokud chceš. Je to na tobě. Já to tu zvládnu," usmál se na ni a přitáhl si ji do náruče.
Arya se neudržela a začala ronit slzy. Když si vzpomněla, za jakého osla ho zezačátku měla, tak to byl přece jenom nakonec dobrej starší brácha. A věděla, že je ještě lepší král.
Potom se od něj odtáhla.
,,Teď se otočím a už se nebudu ohlížet zpět, jo? Prostě.. půjdu," snažila se znít statečně, ale ještě jí trochu přeskakoval hlas.
Kaspian kývl a ještě jí zmáčkl ruku.
Arya se otočila k těm třem u průchodu a vykročila k nim. Stoupla si přímo mezi Eda a Lucku. S ním si propletla prsty a s Lucinkou se chytila normálně za ruku.
Potom všichni čtyři vykročili směrem do Anglie.

A máme tu konec. Vůbec nedokážu uvěřit tomu, že jsem to konečně dopsala:Ddd je fakt, že lépe se mi holt píšou fanfikce na seriály, protože tam mám kapitoly oddělené podle dílů, takže u filmů mi to přijde takové zdlouhavé a moc nevím, kde začít a kde skončit:D nicméně bych všem chtěla moc poděkovat za hlasy, komentáře ( ať už byly pozitivní či negativní ) a hlavně za podporu, díky které mám vždy chuť psát 🤗
Do komentářů mi napište, jak se Vám tahle kniha líbila/nelíbila a co bych mohla celkově změnit na mém stylu psaní🖤
Každopádně. Příští neděli nic nevydám, protože nebudu doma, takže budu mít takovou vánoční pauzu a vy asi taky 😂🖤 ale můžu Vám již teď prozradit, o čem bude má další kniha.
Ti, co četli mou knihu na Teen Wolf určitě znají herce Dylana O'Briena a znají trilogii The Maze Runner, která se skládá taky ze tří filmů. Takže moje příští fanfikce bude na The Maze Runner:D takže se máte ( snad ) na co těšit ^^