Letopisy Narnie ( FF )

21.

Kaspian, Edmund, Lucka, Arya, Eustace a pár námořníků se usadili do loděk a vyjeli k ostrovu.
Drinianovi se to moc nelíbilo a i přes jeho varování se museli odvážit na ostrov vstoupit.
Museli najít, nebo se o to aspoň pokusit, prvního ze sedmi lordů Telmarínů.
Když připluli ke břehu, první vystoupili Kaspian s Edem a pomohli vystoupit holkám. Rípčíp vyskákal ven a chtěl pomoct Eustácovi, ten však jeho pomoc odmítl, zakopl a spadl.
Rípčíp protočil očima, Lucka se tvářila napůl soucitně a napůl otráveně, Arya jenom soucitně, Edmund znechuceně a Kaspian nechápavě.
,,A to jste jako příbuzní?" otočil se k Edovi, který se škodolibě uchechtl, ale když oba Arya zpražila vražedným pohledem, zmlkli.
Když se procházeli písčitým a tichým městem, nikde nebylo ani živáčka. Na Aryu to místo působilo zpustošeně a mrtvě. Rozhodně by se tady nechtěla procházet v noci. Když včera navečer připluli k ostrovu, silně doufala, že nepůjdou na obchůzku hned.
I když se město mohlo zdát opuštěné, u domů byly jasné známky toho, že tam přece jenom někdo žije. Ale buď všichni ještě spali, nebo se báli příchodu cizinců.
Přišli k obrovskému domu, který spíše připomínal chrám. Rozhodli se, že půjdou dovnitř, ale Eustace se bál, takže aspoň jeho nechali venku, aby hlídal, když by někdo přišel. Naštěstí mu Kaspian dal aspoň dýku. Ne, že bychom předpokládali, že by s ní Eustace uměl zacházet, ale bylo to aspoň něco, když už nic.
Vešli do chrámu. Celá místnost byla obrovská, ale ponurá. Malými okny nahoře prosvítávaly malé proužky světla a tvořily v chrámě aspoň trochu světla. I tak to tam však vypadalo strašidelně.
Ke konci místnosti uviděli stát něco jako pult, možná menší stůl a na něm ležela velká, tlustá, otevřená kniha. Došli k ní a nahlédli. To, co uviděli, jim doslova vyrazilo dech. Tenhle ostrov nebyl jenom tak obyčejným ostrovem a rozhodně to nebylo ostrov, na který by chtěl každý narazit.
Tomuhle ostrovu veleli otrokáři. Každý den se sem sjížděli i z jiných ostrovů, aby měnili, dražili a prodávali otroky. Arya se pomalým nejistým pohybem otočila ke Kaspianovi, aby sledovala jeho reakci. Věděla, že bude naštvaný. Hodně naštvaný. Když začínal vládnout, v celé Narnii otrokářství zrušil. Stalo se trestným. Všichni to dodržovali. Nebo si to aspoň doteď myslel.
Najednou uslyšeli zvenku křik. Otočili se zpět ke dveřím a uviděli Eustáce, kterému drží u krku nůž nějaký muž s bradkou a zlým výrazem.
,,Všichni odložte zbraně, nebo tenhle znovu zakřičí jak holka, ale tentokrát to nepřežije!" zavelel zlý muž.
Lucka s Aryou svoje zbraně bez váhání hned odhodily. Ale Kaspian s Edmundem váhali. Až když je holky probodly pohledem, tak zbraně složili. Zlý muž zapískal, odkudsi zeshora chrámu se vynořila lana a po nich sjížděli další muži, kteří nejspíš patřili k tomu zlému.
Obklíčili je a zajali.
Zlý muž, nejspíš jejich vůdce, zavelel, ať holky a Eustáce odvedou a nachystají je na prodej, zatímco Eda s Kaspianem ať dají zavřít do vězení.
Bránili se, avšak jim to nebylo k ničemu platné. Otrokářů bylo více a byli silnější.

Aryu, Lucku a Eustáce posadili ke zdi k ostatním otrokům a přivázali je k sobě, aby neutekli.
,,Co s námi bude?" ptala se nervózně Lucinka.
Z jejího hlasu Arya poznala, že se bojí. Ne jenom o ně, ale taky o to, co se stane s Edmundem a Kaspianem. Rípčíp se během toho, co je zatýkali, někam ztratil. Bůh ví, jestli ho chytili a co s ním udělali. Námořníci, kteří šli na ostrov s nimi, jsou mrtví. Jak se Drinian dozví, co se s nimi stalo? A dozví se to vůbec? Přece není hlupák, dojde mu, že když se dlouho nebudou vracet, tak se jim něco muselo stát. Přijde si pro ně a zachrání je.
,,Tohle je třetí nejhorší den mého života," stěžoval si Eustace.
,,A jaký byl ten první?" zajímalo Aryu.
,,Můj první nejhorší den mého života? To byl den, kdy se k nám nasejčkovali tihle dva otrapové Pevensiovy," odsekl podrážděně.
,,A druhý?" zeptala se tentokrát Lucka.
,,Když jste mě unesli," odsekl ještě podrážděněji.
Lucka s Aryou se na sebe podívaly a potom jenom pokrčily rameny. Bylo zbytečné se s ním dohadovat. A zvlášť v téhle chvíli, kdy bylo potřeba myslet úplně na jiné věci, než na nejhorší dny Eustacova života. Bez urážky.
Zanedlouho k nim přišel vůdce otrokářů. Chvíli na ne koukal, jako kdyby se rozmýšlel, koho vezme jako prvního. A taky že to tak bylo.
Popadl Lucinku, odvázal ji a vyvedl na molo, pod kterým už bylo nashromážděno plno otrokářů, nejspíš z jiných ostrovů. Sice neslyšeli, co o ní říkal, ale dobře rozuměli gestikulaci ostatních, kteří házeli do větru čísla, která jsou ochotni za Lucinku zaplatit. Nakonec si ji koupil nějaký postarší muž, na pohled slizký. Otrokář přivedl Lucku zase zpět a tentokrát vzal Eustáce.
Tentokrát to bylo jiné. Eustace by se měl naučit, že v některých chvílích je lepší držet jazyk za zuby. Třeba ve chvílích, jako byla tahle. Otrokáři z něj měli srandu. Eustacovi se to nelíbilo a tak se začal bránit. To se však nelíbilo otrokářům. Začali ho urážet, házet po něm jídlo.
Po nějaké chvíli přišel nějaký muž, který měl přes hlavu kápi tak, aby mu nebylo vidět do obličeje. Všichni ztichli. Muž se začal dožadovat toho, aby mu otrokář prodal Eustáce a dvě dívky. Otrokáři se rozesmáli.
,,A co za ně?" zeptal se posměšně otrokář, který naše tři hrdiny věznil.
,,Když mi je prodáte, nechám vás žít," řekl s klidem neznámý.
Otrokáři se znovu rozesmáli.
,,Dej si odchod panáčku, tady nemáš co pohledávat!" mávl rukou otrokář a dal mu tak najevo, že se jim má klidit z cesty.
Vtom si muž sundal kápi z hlavy, objevila se Drinianova holá hlava, na jeho rameni seděl Rípčíp a tasil jehličkou. Kolem dokola se objevili námořníci z Jitřního poutníka a spustila se bitka.
Někdo z námořníků rychle odvázal ty tři a zbylé otroky, kteří se k nim přidali v boji proti otrokářům.
Lucka s Aryou se rozhodly, že půjdou najít Eda s Kaspianem. Rozběhly se přes náměstí k největší budově, ve které doufaly, že je najdou. Pokud se teda neztratí.

Ahooj! Omlouvám se, že teď dva týdny nepřibyla kapitola, ale ani jednu neděli jsem neměla dostatečně volnou na to, abych mohla psát:(( doufám, že jste na mě mezitím nezapomněli a příběh budete číst dál 😂
See ya soon u další kapitoly!🙋