Letopisy Narnie ( FF )

27.

Kolem Jitřního poutníka nebylo nic vidět. Byli vyloženě, doslova, ponořeni v temnotě.
Neviděli skoro vůbec nic, kromě zelené mlhy, která je obklopovala.
Bylo až podezřele velké ticho. Ne jenom, že všechny zvuky more utichly, ale také na lodi nikdo nepromluvil. Všichni byli fascinováni tím, co viděli. I když v podstatě neviděli skoro nic, ale to na tom bylo právě to největší, co je fascinovalo. Bylo to všechno tak temné a..tiché.
Arya z toho měla úzkostlivé pocity. Zažila toho spoustu, ale tohle ještě nikdy. Nebo aspoň ne nic takhle temného.
Blížili se k menšímu skalnímu útesu, který jakoby z vody vyčníval. Něco se tam pohybovalo. Všichni zaostřili zrak na pohybující se věc a dychtivě se snažili rozeznat, co to je.
Po nějaké chvíli zjistili, že je to muž s velkým mečem v ruce a mává na ně. Neslyšeli, co na ně volá, tak připluli ještě blíž.
Muž se je snažil varovat. Chtěl, aby odjeli pryč, že je tam nečeká nic jiného, než smrt a podobně.
Kaspian onoho může poznal, byl to jeden ze sedmi lordů Telmarínů.
Asi po patnácti minutách se jim podařilo může dostat na palubu, do aspoň částečného bezpečí.
Najednou se kolem nich vzedmula vlna. Jakoby v té vodě něco plavalo. Něco velkého. Jakoby jim to hrozilo.
Chvíli bylo zase ticho, nikde se nic nehýbalo.
A za chvíli zase. Ale nebyla to jenom vlna, něco silně narazilo do lodi, až skoro všichni popadali na zem.
Z kajuty vyběhla Gael a chtěla vědět, co se děje.
,,Gael, běž zpátky do kajuty a nevylejzej, dokud ti neřeknu, jo?" křikla na ni Arya a Gael poslechla.
,,Lucko, zůstaň s ní," řekla potom i Lucce.
,,A co ty?" otočila se Lucka na Aryu ještě než odešla za Gael.
,,Já se jim pokusím pomoct," řekla s povzdechem Arya.
Bylo na ní vidět, že má opravdu strach, ale nechtěla to dát před holkama najevo. Lucka jenom přikývla a zmizela v kajutě.
Arya se otočila zpět ke Kaspianovi a Edmundovi, kteří usilovně přemýšleli, co budou dělat.
,,Musíme s tím bojovat," pronesla rozhodně Arya. Oba se na ni podívali a potom na sebe.
,,Řekl bych, že je to teď opravdu asi jediné možné řešení," přitakal Kaspian a kývl na Aryu.
Zase něco silně narazilo do lodi. Ale tentokrát silněji, než předtím.
Potom se začalo z vody něco obrovského vynořovat. Vypadalo to jako obrovský mořský had. Fakt. Hodně. Mega. Ultra. Obrovský.
,,Řekla bych, že čas na útěk vypršel, pánové," řekla se strachem v hlase Arya.
Když už se had vynořil z vody tak, že už ani nebylo možno víc se vynořovat, tak se stalo něco, co nikdo z nich nečekal. A ještě více to prohloubilo jejich strach. Hadovi se kolem celého těla rozevřely něco jako malé nožičky, jako mívají housenky.
Chystal se zaútočit na loď, ale dřív, než to stačilo udělat, na něj zaútočil Eustace, který sebral odvahu k tomu, aby ostatním pomohl.
Zatímco spolu bojovali, námořníci zatím nabyli svoje luky a pistole, zamířili, a začali na hada pálit.
Arya chtěla pomoct, tak rychle skočila do menší kajuty pod kormidlem pro svůj luk a šípy. Rozhodla se, že vystoupá co nejvýš, aby mohla hadovi vystřelit aspoň oči. Nejsou oči, není zrak. Trochu větší výhoda pro ně.
Lezla po lanu, které se táhlo u stěžně, na jejímž konci byl připevněn košík, ve kterém se vždy uvelebil jeden z námořníků, aby z dálky pozoroval, co se k nim blíží.
Najednou se ocitla ve skoro stejné výšce, jako měl had oči. Namířila a už byla připravená vystřelit, když v tom se za ní ozval hlas. Hlas, který už hodně dlouhou dobu neslyšela. A doufala, že už ho nikdy neuslyší.
,,Aryo," slyšela.
Arya pomalu sklonila luk a se slzami v očích se otočila. Naproti ní stála Bílá čarodějnice Jadis. Ale byla jiná. Byla celá zelená a mlhavá. Jako duch.

Zatímco nahoře se odehrávalo setkání Aryi s Jadis, dole se všichni námořníci spolu s Kaspianem a Edmundem snažili oslabit hada. Edmund si najednou všiml, že Arya u nich nikde není.
,,Kde je Arya?" zeptal se ve spěchu Kaspiana.
,,Myslím že říkala, že jde nahoru na stěžeň," odpověděl mu zadýchaně Kaspian.
Edmund zvedl zrak směrem ke stěžni a z toho, co viděl, mu zamrazilo v zádech. Okamžitě se rozběhl směrem ke stěžni a začal rychle šplhat po laně.
,,O co se tady snažíš, Aryo?" mluvila Jadis dál k dívce.
,,Jak.. o co se snažím?.." vykoktala ze sebe nesměle Arya.
,,Děláš ze sebe něco, co nejsi, zlato," vysvětlila jí Jadis.
,,Pojď se mnou," natáhla k ní ruku.
,,K-kam?" odstoupila od ní rychle Arya.
,,Tam, kde už nebudeš muset nikdy bojovat. Nikdo ti nebude ubližovat. Budeme jenom ty a já. Spolu. Navždy. Tak, jak jsme kdysi chtěly," stále k ní natahujíc ruku se k ní čarodějnice blížila.
Arya couvala a couvala, až narazila zády do zábradlí, které bylo kolem košíku. Neměla už kam utéct. Rychle zavřela oči.
,,Není to skutečné, není to skutečné, není to skutečné..," opakovala si stále dokola sama pro sebe a snažila se o tom přesvědčit.
,,Aryo? Aryo! Aryo, slyšíš mě?" někdo ji chytil za ramena a třásl s ní.
Arya toho dotyčného od sebe rychle odstrčila.
,,Nedotýkej se mě!" zakřičela a až teprve potom otevřela své uslzené oči.
Byl to Edmund. Nebyla to Jadis, ale Edmund. Úlevně vydechla a skočila mu okolo krku.
,,Ah, strašně se ti omlouvám, Ede. Myslela jsem, že jsi...," nedokázala to jméno vyslovit. Byla tak vyděšená, že nedokázala ani mluvit, jenom objímala Edmunda a slzy jí stékaly po tvářích.
,,Já vím," dopověděl za ni Ed.
,,Už je to dobrý, jsem tady," objímal ji a chlácholil.
,,Ede, musím ti něco říct," odtáhla se od něj zpříma se mu podívala do očí.
Do těch jeho nádherných hnědých očí, které tak milovala. Které milovala už od samého začátku.
On jí svými palci setřel slzy z očí a byl připraven ji vyslechnout.
Ona se nadechla, ale zastavila se. Chtěla mu to říct, ale hrozně se bála, že on jí neřekne to samé. Nebo, že to bude trapas.
On napjatě stál a trpělivě čekal, co z ní vypadne.
,,Miluju tě," řekla jenom.

Tak jo! Máme tu předposlední kapitolu! Co myslíte, jak celý tenhle příběh s Aryou skončí?😅 Pište když tak do komentářů!
Doufám, že jsem Vás nijak nezklamala, protože upřímně žádnou neděli se mi do toho moc nechce, jsem líná prokrastinátorka:D ale zase si vždy řeknu, že Vy pokaždé čekáte na novou kapitolu a vzpomenu si na to, jak dlouho jsem tenhle příběh vymýšlela a byla by škoda ho v tom případě nedotáhnout do konce 😄
See ya soon!🙋