Sword Art Online - návrat

Mrtví se vrací

Nad ránem jsem tiše vyklouzl ven. Zamířil jsem na průzkum patra. Ani na trojce jsme před pár lety nestrávili moc času. Všiml jsem si vyhlídkové věže uprostřed města. Vylezl jsem nahoru a rozhlédl se kolem. Do tváře se mi opřel jemný vánek.
„Tak jsem zase tady, Sachi.“ Povzdechl jsem si.
„Čekala jsem. Celou tu dobu jsem na tebe čekala.“ Ozvalo se najednou za mnou.
Prudce jsem se otočil. Stála tam dívka, o trochu menší, než já, s černými vlasy, v jednoduché zbroji. Vhrkly mi slzy do očí. Věděl jsem, kdo to je.
Vrhl jsem se jí kolem krku.
„Tak krásně voníš, Kirito.“ Zašeptala.
I přes slzy jsem se usmál.
„Zázrak.“ Zašeptal jsem.
Byl to zázrak. Sachi byla naživu. Věděl jsem, že je tu teď jako NPC, jelikož její fyzické tělo už dávno nežilo, ale i tak pro mě byla skutečná.
„Dlouho jsem byla v temnotě. Tak dlouho. Nevěděla jsem, co se děje. A potom jsem se zničeho nic objevila tady a viděla tě, Kirito.“ Z očí jí tekly slzy.
„Zkoušela jsem vyvolat menu. Ale v něm jsem místo obvyklých stat postavy uviděla trochu jiné rozhraní.“ Řekla. „Byla jsem označena jako podpůrný program, i když nemám tušení, proč.“
Věděl jsem proč. Opatrně jsem ji pohladil po tváři. „Sachi, ten den, co jsme se pokusili ukrást ten poklad.. Zemřela jsi.“
V jejích očích se objevil smutek. Nepopsatelný. Chytil jsem ji za ruce.
„Ale to nevadí. Jsi zpátky. Pomůžeš nám proti bossům?“ Zeptal jsem se a něžně se na ni podíval.
„Um.“ Přikývla s úsměvem.
Chytil jsem ji za ruku a utíkali jsme z věže dolů. Tohle musela Asuna vidět. Okamžitě.
„Kirito-kun!“ Ozvalo se kousek ode mě.
„Asuno!“ Zavolal jsem a zamával na ni. Takhle to bylo jednodušší. Mohl jsem jí Sachi představit hned.
„Kirito-kun, uteč!“ Zakřičela Asuna.
Až teď mi došlo, že před něčím utíká. Byli to oni. Guilda, kterou jsme zničili. Mělo mi to dojít. Když se vrátili mrtví, které jsme milovali, museli se vrátit i ti, které jsme nenáviděli.
Za Asunou utíkalo pět členů Smějící se rakve s tasenými meči v rukách.