Perfect II. [DOKONČENO]

-1-

Lilly zazvonila na dveře Woodových a paní Woodová jí vřele uvítala.
,,Děkuji, Lilly. Večer okolo páté budu doma, mockrát děkuji. Jamesi s dětmi moc nedůvěřuji," poslední zašeptala a Lilly se uchechtla.
,,Já to zvládnu," usmála se. ,,James ti kdyžtak pomůže, pokud se vrátí někdy z venku s Ericem. Na ledničce máš napsané vše potřebné," usmála se a za sebou zavřela dveře.
Lilly zůstala v domě svého druha úplně sama s dvouměsíčním dítětem.
Naposledy se tedy přeměnila před dvěma měsíci, od té doby se neodvážila, jelikož to byla přece jenom citlivka.
Podívala se na ledničku, na vzkazu bylo všechno.
Lilly se tedy posadila na gauč a začala si číst, když v tom sebou práskly dveře a v nich stál vysoký, černovlasý a zelenooký mladík.
Lilly po něm okamžitě sykla. ,,To dítě spí, ty magore!" zakřičela šeptem. Ano, i to dokáže Lilly.
James se usmál a sedl si hned vedle ní.
,,Ty ho hlídáš?" zeptal se.
,,Ne, asi mě tu paní Woodová pozvala číst si. Samozřejmě," protočila očima.
,,Lilly, celé dva měsíce jsme se neviděli- (,,Díky bohu," poznamenala Lily) a ty nejsi ráda, že mě vidíš?"
,,Jamesi, to, že jsme druzi jsem přijala, i když Eric se s tím furt pere, ale já jsem pouto ještě nepřijala, nejsem připravená a je toho na mě moc," omluvila se a sklopila oči.
James to ale pochopil. Ohledně Lilly byl tolerantní a navíc je velký pokrok, že rudovláska sedí vedle něj.
,,Nevadí, pomůžu ti," usmál se. Sice působil namyšleně, ale pro Lilly by udělal cokoliv.
,,Budu tam pracovat taky a vše co si vydělám, dám tobě."
To se ale Lilly nezamlouvalo, ale když chtěla protestovat, ozval se pláč.
Lilly z lednice vzala mléko a běžela za dítětem. James, který nechápal jak pláč zaregistrovala tak rychle se zvedl a šel v klidu za ní.
Lilly už měla dítě opatrně v náručí a dítě pilo z láhve.
Bylo na ní vidět, že je nervózní, přece jenom s paní Woodovou není úplně známá. Je to jen družka jejího syna.
,,Jak se vůbec jmenuje?" zašeptala na Jamese, pro něj z neznámého důvodu.
,,Harry Wood," řekl nahlas a Lilly po něm sykla.
Pomalu s Harrym houpala a dítě pomalu usínalo.
,,Asi cítí, že patříš do rodiny," usmál se na ni.
,,Jenže já nepatřím, zatím," pokrčila rameny a když cítila, že dítě spí, položila ho do postýlky a mléko nechala u něho v pokoji.
,,Tak se mu třeba líbí rudovlásky, to bychom měli s Harrym společné," ušklíbl se.
,,A kdybych byla černovláska líbily by se ti černovlásky, Jamesi," povzdechla si Lilly.
,,To znamená, že se ti líbím a jsem tvůj typ vysněného kluka," usmál a s radostí sledoval reakci své družky.
,,Tak jsem to neřekla," zrudla.
,,Ale znamená to to samé, druhům se líbí jejich družka, ať chtějí nebo ne, takže já se ti líbím," smál se.
,,Že já něco říkám nahlas, do konce života s tebou nemluvím," povzdechla.
,,Ale mluvíš, těch dalších sedmdesát let se mnou budeš mluvit," pokrčil rameny.
,,V sedmdesáti už nebudu mít rudé vlasy," řekla po pěti minutách mlčení.
Na to se James začal smát a lehl si na gauč. ,,Já věděl, že budeš mít nějakou poznámku, měli jsme se vsadit," řekl a Lilly si narovnaně sedla a začala si číst.
,,Nechceš se radši věnovat mně?" Lilly jen zakroutila hlavou a James jí jen sledoval. Rudé vlasy měla v drdolu s bílou gumičkou, smaragdové oči sledovaly řádky knihy, na sobě měla červený svetr a tmavé džíny.
Neměla na sobě její náhrdelník a prsten.
,,Kde máš náhrdelník a prsten?" zeptal se jí.
,,Ztratila jsem je," lhala, a James to na ní moc dobře poznal.
,,Ne, ty jsi je prodala," oznámil.
Lilly se k ničemu nevyjadřovala, takže trefil do černého. ,,A tvé knihy?"
Lilly si povzdechla. ,,Tohle je jedna z  posledních, ještě jsem jí neměla dočtenou, potom jí prodám taky. Oblíbené si nechávám," James se zděsil. Ona a prodávat své knihy? To je něco špatně.
,,Ať už po tomhle hlídání jdeš kamkoliv, jdu tam s tebou a i kdybys nechtěla, pracuju tam taky," Lilly už chtěla protestovat, ale Jamesův vážný obličej, argument se jí odstěhoval z hlavy.

Kdo se se mnou vsadí, že do měsíce kniha bude smazaná?