Secretary Byun || Chanbaek

Kapitola třetí - Svleč mě

Kyungsoo i Chen se shodli, že bude ten nejlepší nápad, vzít Yeri na skleničku po práci, aby se s ní seznámili a zapili první den v novém prostředí. Spíše to byla jenom výmluva proč se konečně po dlouhé době zase opít. Už to byl přeci jen nějaký ten pátek, kdy tak všichni vyrazili do ulic a nemysleli pro jednou na práci. Baekhyun se k nim také přidal, i když ho museli přemlouvat, že si práci bude moct dokončit potom. Chanyeol si dal na práci, aby ho zásobil kupou práce, tak aby na nic jiného nemusel myslet. Hlavně na to, že chce dát výpověď. 

S tím se jeho ředitel smířit nehodlal. Yeri nevypadala špatně, ale on si nedokázal představit, že by po pěti letech ráno neuviděl u stolu před svou kanceláří toho malého roztomilého Baekhyuna, který byl ve všem, co dělal neskutečně pečlivý. Tento den se dokonce Chanyeol přistihl na něj zírat dobrých pár minut v kuse se zmatenými myšlenkami. Nechápal, co to do něj vjelo.

Přesto nyní seděli v nově otevřeném baru každý kromě Baeka měl v sobě už druhého panáka. Nemohli se sice opít úplně jelikož zítra byl normální pracovní den, ale dva až tři panáky si dát mohli. „No tak Baeku. Nebuď slaboch a odvázej se trochu. Dva panáky ti nic neudělají." Pobízeli ho všichni tři najednou do té doby než do sebe konečně obrátil, alespoň toho jednoho panáka a kysele se zaksichtil. Nikdy nebyl zrovna velkým fanouškem alkoholu a jeho výdrž v porovnání s ostatními trochu pokulhávala, proto se chtěl trochu brzdit.

„Doufám, že se ti to podaří Yeri. Jsi skvělá. Ne, že by Baek nebyl, ale všichni rádi uvidí, že si konečně odpočine. Navíc, nás určitě navštíví až bude studovat. To bude mít kupu času." Objal ho s úsměvem na rtech kolem ramen Kyungsoo, rozcuchal mu vlásky a objednal další čtyři panáky pro všechny přítomné. Yeri se přitom radostně usmála. 

„No samozřejmě. Kyungsoo, vážně chodíš s Kaiem? Zaslechla jsem o tom na obědě." Zvědavě se na něj podívala. Kai byl její oblíbený zpěvák. Snad jako každé mladé duše tady v Seoulu. Jejich skupina byla hodně proslavená a nebyl zde nikdo, kdo by jednu z jejich písní neslyšel alespoň jednou. 

„Už to tak bude..." Uculil se Kyungsoo a tváře mu nabraly odstín sytě růžové. Kai byl jeho láska už několik let a den, kdy spolu začali chodit byl pro něj ten nejlepší v životě. Ty sladké telefonáty, které spolu měli každý den, zněly jako z romantického filmu. Kolikrát museli Chen a Baek vymýšlet výmluvy před Chanyeolem proč Kyungsoo najednou odešel z práce. I když o jejich vztahu Chanyeol věděl, protože byl Kai jeho nejlepším přítelem, oba dva věděli, že by se mu nelíbilo, kdyby zjistil, že jeho pracovník odešel z práce kvůli rande. 

 „Co bych za to dal, kdybych někoho takového měl.." Uchechtl se Chen a podíval se pobaveně na Kyungsooa. Jo.. To já taky.. Pomyslel si Baek a hrál si se skleničkou před sebou. Vztahy.. To byla další schopnost, ve které pokulhával, jelikož v žádném nikdy nebyl. Nikdy nepoznal jaké to je s někým jít na rande nebo se jenom držet za ruce a procházet se kolem řeky. Přál si, aby to někdy s někým mohl zažít. S někým, koho by miloval a u koho by se cítil v bezpečí a šťastný.

Všichni se dobře bavili do té doby než se něčí silné paže obmotaly Kyungsoovi kolem pasu. „Co ty tady děláš?" Zeptal se ho hluboký hlas. Všichni se naráz otočili a spatřili Kaie, který svého přítele zezadu objímal a bradu měl opřenou o jeho rameno. K Baekově smůle zde nebyl sám. Za ním stál i jeho bratr s Layem, se kterým měl propletené prsty jako hrdličky, Xiumin, který byl po boku Chanyeolova bratra Sehuna a jako poslední tam stál člověk, kterého si přál mimo pracovní dobu Baekhyun nevidět vůbec.