Secretary Byun || Chanbaek

Kapitola druhá - Ranní káva

Tato část bude více útržková než jeden souvislý text. Doufám, že vám to nebude vadit. Nechci vypisovat zbytečně to jak Baekhyun chudák dělá všechno možné a nemožné celý den v práci. Myslím, že to bude záživnější i pro vás, když to tak to v této kapitole zkrátím. 

||

„Cože?" Chanyeol mu nyní věnoval svou plnou pozornost. „Apríl teprve bude, měl si se nejprve podívat do kalendáře." Namítl ještě a sledoval menšího před sebou. 

Baekhyun se však nad jeho slovy jenom zasmál. „Ale tohle není žádný vtip. Chci podat výpověď." Odvětil mu přesvědčeně mladší a podíval se na něj se zcela vážným pohledem ve tváři. Jeho srdce si v tu chvíli neskutečně ulevilo. Jako kdyby pustilo k zemi pytel s kameny, který ho celých pět let zatěžoval. „Proč?" Zeptal se ho nechápavě Chanyeol a sledoval každý jeho pohyb. 

„Chci si odpočinout. Už mě nebaví celý den pořád něco zařizovat. Víte jak vyčerpávající to je? Navíc jsem nikdy nechtěl být sekretářem, chtěl jsem studovat medicínu." Odpověděl mu upřímně Baekhyun. Trochu se obával jestli nezvolil příliš odvážná slova. Věděl, že by Kyungsoo s Chenem řekli, že byl ještě moc milý, ale mu to tak nepřipadalo. Nikdy se neodvážil být k Chanyeolovi natolik upřímný. 

„Ale já tvou výpověď nepřijmu." Zamítl rázně Chanyeol a Baekhyun na něj vykulil oči. „Ale já mám právo odejít." Rozhodil mladší nechápavě dlaněmi kolem sebe a sledoval přitom svého nadřízeného. „Ale tu výpověď ti musím schválit já a já ti jí neschvaluji, takže odcházet nebudeš." Rázně zarazil naivní naděje svého sekretáře, přičemž pozoroval jak Baekhyun běsní. 

Upřímně, vypadal spíše roztomile než děsivě, když byl naštvaný. On totiž vypadal roztomile naprosto u všeho, co dělal. To byl ten problém. „Zaučím Vám náhradu. Bude stejná jako já." Nabídl Baek po chvíli vnitřního výbuchu a podíval se netrpělivě na vyššího, který se nyní také postavil a pěstmi se opíral o desku stolu. 

„Platí, ale já jí budu muset schválit. Pokud nebude dostatečně dobrá, zůstaneš tady." Natáhl k němu dlaň na znamení uzavření podmínek. Baekhyun přivřel oči a pohlédl na jeho dlaň. Však Vy uvidíte jak dobrá bude... Pomyslel si mladší a stiskl mu dlaň. Chanyeolův stisk přitom až děsivě nabral na síle, div Baekovi nezlomil nějakou kost ve dlani. 

„Teď pokud se nepletu by si měl jít konečně vytisknout ty smlouvy, nemám pravdu?" Podíval se mu vražedným pohledem do očí a Baekhyun nasucho polkl. Stáhl svou dlaň zpátky k tělu, otočil se na podpatku a rozešel se z kanceláře pryč. 

|---|

„Takže máte tříleté zkušenosti u pana Kima?" Zeptal se Baekhyun a listoval složkou ženy, která seděla před ním. Ve formální saténové košili, úplné sukni dosahující až do poloviny stehen a krémových podpatcích. Rysy v její tvář přitom byly až neskutečně jemné. Její pleť byla bezchybná, stejně tak jako její vlasy, které se nádherně leskly a byly sčesány do vysokého drdolu. 

Na tváři jí přitom zářil přívětivý úsměv. „Ano. Studovala jsem na ekonomické fakultě a poté jsem také vyzkoušela práva. Jsou zajímavá, ale neměla jsem moc času je dostudovat. U pana Kima jsem začala pracovat před třemi lety. Chtěla jsem změnit prostředí za něco jiného a když jste se mi ozval, nemohla jsem odmítnout. Park Industries je opravdu významná firma. Bylo by mi ctí v ní pracovat." Pověděla jako naprostý profesionál.