Tak nehorázně Baekhyuna hlava nebolela už dobrých pár let. Bylo to jako kdyby mu někdo medicimbál házel na hlavu ze všech možných úhlů. Z celého včerejška měl pouze jednu velkou černou skvrnu až na dvě slova, která se mu v hlavě ozývala. Svleč mě..
„Co to sakra?" Zamručel, promnul si spánky a rozhlédl se kolem sebe. Proč byl v Chanyeolově ložnici? Proč měl na sobě jen spodní prádlo? A proč měl Chanyeol na sobě taky jenom spodní prádlo?
„Ne.. Ne, prosím ne. Že se to nestalo. Proboha. Vzpomeň si!" Plácl se do hlavy a posadil se. Chanyeol nespokojeně zamručel a otevřel oči. Baekhyunova samomluva ho zřejmě probudila a i jeho výraz na tváři říkal, že mu jeho paměť haprovala. Několikrát zamrkal a podíval se na svého sekretáře, který byl v jeho posteli také skoro nahatý. „Co to do prdele?" Nechápavě se na Baeka podíval a překulil se na záda.
„Řekni mi, že jsme spolu..." Zeptal se ho Chanyeol, ale Baek ho okamžitě přerušil. „Já si nic nepamatuji. Teda jenom to, že jste mi včera řekl, že Vás mám svléct." Pronesl na jeden nádech frustrovaným tónem a snažil se cokoliv vybavit, ale marně. Po tom to zřejmě alkohol nezkusí ještě dlouho. Tím si byl mladší naprosto jistý. Snad jako jedinou věcí.. „Bolí tě zadek?" Zeptal se ho Chanyeol zkoumavým pohledem.
„Počkat.. Co? Proč by mě měl bolet zadek?" Zamračil se Baek a dlaní si přitáhl přikrývku ke krku, aby zakryt svou odhalenou kůži. Chanyeol nad ním protočil očima. Někoho tak nezkušeného ve svém životě ještě nepotkal. „No nemysli si, že bych tě nechal kdekoliv blízko mého dokonalého zadku. Ty by jsi nebyl ve vedení." Pronesl naprosto přesvědčeně Chanyeol a teprve teď to Baekhyun pochopil.
„Možná trochu.." Odpověděl na jeho otázku. To, že si bolest vyvolal jenom myšlením na to, že by ho zadek bolet mohl, mu nedošlo. Prakticky ho ani nebolel, jen mu to tak připadalo. „Jak jsem se s tebou mohl vyspat?" Zamračil se Chanyeol a promnul si oči. Vždyť je to jeho podřízený, který pracuje v jeho firmě.
„Opovaž se o tom komukoliv říct nebo tě vyhodí-..." Svou větu však nedořekl, jelikož mu došlo, že jeho výhrůžka by byla pro Baeka pouze pobídkou k rychlejší výpovědi, kterou si tak přál. „Nebo vyhodím Yeri a budeš u mě pracovat až do smrti." Vymyslel okamžitě a zvedl se z postele. Bylo už devět hodin ráno. Oba dva už měli být tři hodiny v práci a oni ještě nebyli ani v autě.
Nemohlo se to dostat na veřejnost, že se spolu vyspali. I když si ani jeden nic nepamatoval. Kdyby se o tom někdo dozvěděl, Chanyeolova reputace by drasticky klesla vzhledem k tomu, že všichni ví, kdo Baekhyun je. Navíc, kdyby se to dozvěděl Sehun, dělal by si z nich srandu ještě na jejich pohřbu.
„Teď pohni zadkem, jdeš pozdě." Pronesl ještě k Baekovi, který nechápavě rozhodil dlaněmi. „To jdete Vy taky." Odsekl a protočil směrem k němu očima. Rozhlédl se přitom kolem, aby našel své oblečení. „Já tam můžu přijít kdy chci. To ty ne. Takže dostaneš práci navíc za ty tři hodiny." Podotkne Chanyeol.
„Nesnáším Vás. Vážně." Zamrmlá si pro sebe Baekhyun a obleče se do černých kalhot a tmavé mikiny, kterou měl včera na sobě. Oblek tu neměl. Ty měl všechny doma a kdyby si půjčil od Chanyeola, který by mu žádný stejně nepůjčil když už jsme tak u toho, tak by ho měl jak po starším sourozencí.
„Nemám oblek." Prohodil k Chanyeolovi, jenž si zrovna uvazoval kravatu kolem krku. Ty dvě slova vyššímu spravila po ránu náladu. „No vidíš, tak se mnou půjdeš na ten charitativní večírek dneska, stejně jako minulý rok. Určitě se ti to bude líbit. Stejně jako minulý rok.." Odpověděl mu na to sarkasticky.Minule ho Chanyeol trápil tím, že ho nutil mluvit francouzsky jenom proto, že chtěl zjistit děj seriálu od jednoho francouzského herce, který na akci byl. Hodinu se Baek potil a snažil se oprášit slovíčka, které viděl jednou v té hnusné tlusté učebnici a poté je uložil někde do složky nepotřebné ve své hlavě.
„Řídíš." Oznámil mu ještě Chanyeol a prošel kolem něj na chodbu a ze schodů dolů. Menší ho přitom následoval až do garáže, kde oba dva nasedli do nového Maserati Levante, které si Chanyeol koupil teprve minulý týden. Jeho garáž by se dala srovnat velikostně tak s normální školní tělocvičny. Jeho posedlost auty Baek nikdy nepochopil. Stejně tak jako většinu věcí v jeho životě.
Za pár minut už byli na cestě v dopravní špičce. V autě vládlo ticho. Oba dva se stále nemohli smířit s tím, že se spolu vyspali a i když slíbili, že to nikomu neřeknou, Baek se nemohl dočkat toho až to řekne Chenovi, Kyungsoovi nebo Yeri a Chanyeol zase Kaiovi, kterému s tajemstvími věřil.
Když dojeli o půl desáté do podzemních garáží, oba dva byli rádi, že spolu nemusí sedět v autě a nechat se užírat tím trapným tichem, které v něm vládlo. Tohle navíc bylo snad poprvé, co šel Baekhyun do práce v mikině, kalhotách a teniskách, jelikož Chanyeol odmítl zastavit u jeho bytu, že by se v rychlosti převlékl.
Dokonce se rozdělili a každý vešel do jiného výtahu, aby nejeli tím stejným, i když oba dva dorazili do dvacátého patra naprosto stejně. Yeri tam seděla u stolu, docela dost zmatená, jelikož tam byla už pár hodin sama, i když jí včera Baek říkal, že zde vždy někdo ráno je.
Chanyeol zmizel ve své kanceláři, zabouchl za sebou dveře a Baekhyun zaplul do své židle u stolu vedle Yeri. „Kde jste byli? A proč na sobě máš oblečení ze včerejška?" Nechápavě se ho zeptala a Baekhyun se raději ještě jednou ujistil, že dveře do jeho kanceláře jsou opravdu zavřené a neuslyší je. „Myslím si, že jsem se s ním vyspal. Problém je v tom, že si nic nepamatuji. Vůbec." Bezradně se podíval na Yeri a opřel si tvář o desku stolu.
„Počkat, počkat... Ty jsi se vyspal s ředitelem?" Vykulila oči a vyjekla trochu více nahlas než bylo potřeba. Okamžitě se na něj omluvně podívala. „Nejspíše. Já nevím, co mě to včera popadlo. Už nikdy nebudu pít..." Zavrtěl hlavou rozhodnutě a zavřel oči. I jeho žaludek se ozýval. Nejedl nic od včerejšího oběda a nyní by zabil pro cokoliv poživatelného.
---
Yeri za dopoledne stihla onu novinu říct i Kyungsoovi a Chenovi, tak že teď všichni vycházeli z oběda a ptali se Baeka na detaily, které jim nebyl schopen říct, jelikož si nic nepamatoval. Přesto ho s otázkami otravovali až do doby než se všichni, kromě Chena, který vystoupil v desátém patře, dostali do dvacátého patra a usedli ke stolu.
„Vypadáš nějak sklesle Dyo. Stalo se něco?" Zeptal se ho Baekhyun, aby změnil konečně téma a nebyl ten, co odpovídal na otázky. Kyungsoo dnes opravdu vypadal nějak jinak. Bez té jeho každodenní pozitivní energie, která z něj vyzařovala. Spíše se dnes tvářil pochmurně.
„Potom, co jste odešli se Kai políbil s nějakou holkou na tanečním parketu." Odpověděla mu za něj Yeri, když viděla, že se Kyungsoo k odpovědi moc neměl. Sama přitom vypadala jako kdyby chtěla Kaie za to co udělal zabít na místě svýma holýma rukama. Baek se na ní nevěřícně podíval a položil svému kamarádovi dlaň kolem ramen.
„Není Kai u Chanyeola?" Pronesl tázavě když se naklonil více na chodbičku, aby viděl do jeho kanceláře. Opravdu tam seděl a vedl s Chanyeolem velice vážně vypadající konverzaci. „To je zmetek." Zavrčela Yeri a zamračila se.
„Mám nápad. Oba dva jste na ně teď naštvaní, že? Tak proč nenaštvat je? Sice je to proti pravidlům, ale Baek stejně chce podat výpověď a Kyungsoo je moc důležitý na to, aby ho vyhodil. Kyungsoo, ty můžeš ukázat Kaiovi jaké to je a ty Baeku zase Chanyeolovi, že je ti to jedno, co se dneska stalo."
Yeri se rozzářila. „Uděláme to takhle.."
![](https://img.wattpad.com/cover/193259791-288-k496058.jpg)
YOU ARE READING
Secretary Byun || Chanbaek
FanfictionBaekhyun pracuje už od konce svých středoškolských let jako sekretář v největší společnosti v Koreji Park Industries, která se nemalou částí podílí na ekonomice celé země. Každý vnímá jejího ředitele jako vkusného, řádně vychované a vzdělaného muže...