×You make me Strong...× Louis Tomlinson CZ

4.část ×Máme bláto na hřišti...×

Jájps po hrooooozně moooooc dlooooouhé době jsem přidala další čáááást!!!! Moc se omlouvám holky za dlouhé čekání ale půlku prázdnin jsem byla v lázních a tam jsem mezi procedůrama nestíhala a pak opravné zkoušky abych prošla do druháku a prostě všechno najednou... No ale čáááást je tady!!! Nebudu zdržovat tak si pusťte písničku na boku a moc moc si část užijte... Snad se bude líbit...

„Připoutal jsi je?“ ptal se tiše Liam.

„Jasně“ přikývl jsem.

Naložili jsme do naší velké dodávky všechny kufry a vyrazili na letiště.

„Nialle podej Bece ty piškoty“ podával mi Liam zepředu sáček.

Otočil jsem se a rozhlédl se po zadních sedadlech. Loui… Lyra… Prázdná sedačka!!!

„Kluci Ehm… máme problém“ podíval jsem se na Harryho, který seděl vedle mě. On se taky podíval dozadu.

„Sakra“ zaklel a zabořil se hlouběji do sedačky.

„Tak co je“ ptal se naštvaně Liam.

„No podal si mi piškoty, abych je dal Bece a já se podíval dozadu a viděl Louise a Lyru no…“ Harry mě přerušil.

„Nemáme Becu“ skoro zakřičel.

Zayn prudce zabrzdil, Louiho tělo se sesunulo ze sedačky a letělo do předu.

„Sakra Nialle řekl jsi, že jsi je připoutal, vždyť se mohl zabít“ huboval mě Liam.

„Ale já ho poutal,“ bránil jsem se.

„Asi špatně“ rozhodil rukama a Zayn zastavil u kraje.

Vylezl jsem z auta a šel vrátit Louise na původní místo. Pořádně jsem ho připoutal a prásknul zadními dveřmi. Až pak mi došlo, že jsem je mohl vzbudit. Podíval jsem se na Louise, ale ten jen otočil hlavu na druhou stranu a spal dál. Nasedl jsem zpátky a Zayn se rozjel zpátky do hotelu. Vyběhli jsme nahoru a prohledávali pokoj. Nemohli jsme ji nikde najít a já začínal být nervózní.

„Mám ji“ slyšeli jsme konečně Zaynův hlas.

Všichni jsme běželi k němu. Beca ležela za gaučem zamotaná v dece a spinkala. Zayn se pro ni sklonil a vzal ji do náruče. Beca se zavrtěla a potřela si očka. Párkrát zamrkala a prohlédla si nás. Když zjistila, že se nic zajímavého neděje znovu zavřela očka a po minutce už zase spokojeně odfukovala. Zayn připoutal Becu do sedačky a konečně jsme vyrazili. Na letišti nám Paul pomohl všechno dostat do soukromého letadla a konečně jsme byli na cestě do Londýna. Celou cestu jsme seděli na zemi mezi sedačkami a hráli si s Becou. To dítě je ďábel po Louim a sluníčko po Lyře. Myslím, že si nás všechny oblíbila. Zrovna přiťapkala ke mně a objala mě malýma ručičkama.

„Copak sluníčko?“ zeptal jsem se a vlepil jí pusinku na líčko.

„Beca chce spinkat“ promluvila jejím úžasným hláskem a já ji vzal do náruče.

V náručí jsem s ní začal pohupovat a ona opravdu začala zavírat očka. Bude ze mě výborný otec.

„Vidíš, jak ti to jde“ usmál se na mě Liam a poplácal mě po zádech.

Položil jsem Becu do sedačky ale ona hned otevřela očka a začala po mě natahovat ručky. Znovu jsem ji vzal do náruče. Koukala na mě a po chvilince znovu usnula. Spala v mém náručí zbytek cesty. Zayn před letadlem rozložil kočár a já Becu položil dovnitř. Vedle nás zastavilo auto, do kterého jsme naložili Louise a Lyru. My jsme si to pěkně s kočárkem nakračovali halou. Fotografové se mohli roztrhnout, aby měli aspoň jednu fotku s kočárkem. Neodpovídali jsme na otázky a venku před halou jsme nastoupili do limuzíny. Zayn se rozhodl že Becu naučí svoje jméno. No nešlo mu to.

„Podívej zlato řekni strejda Zayn ano?“

„Švejda Žvejn,“ šišlala Beka.

„Strejda Zayn,“ opakoval znovu.

„Štvejda Šejn“ pokoušela se Beca vyslovit.

„Blízko zlatíčko ještě jednou ano. Strejda Zayn,“ pokračoval a my ostatní jsme se málem váleli po podlaze od smíchu.

„Štvejda Žejn“ zopakovala Beca.

„Anooo“ zakřičel Zayn.

„Umí moje jméno,“ radoval se dál.

Akorát jsme zastavili před našim domem. Vytáhli jsme všechny věci a vešli dovnitř. Tam už úřadoval Paul.

„Beca má pokoj nahoře místo herny. Hernu jsme přesunuli do odpočívárny, protože tu stejně nepoužíváte a Louis s Lyrou leží v posteli. Grace vám připravila jídlo tak se padejte najíst,“ zaúkoloval nás Paul a hnal nás sviňským krokem do jídelny. 

„Co kdybychom šli na zmrzlinu?“ navrhnul u jídla Harry.

„Jo, jo, jo, jo, jo, jo, pjoším, pjoším“ poskakovala Beca v dětské židličce.

„Půjdu ji obléct,“ vytáhl jsem ji ze židličky a Zayn mě následoval.

Vešli jsme do Bečina pokojíku a položili jsme ji na zem. Rozběhla se hned k domečku pro panenky a začala si hrát.

Otevřeli jsme její skříň a rozhlíželi se, co jí oblečeme. Zayn vybral roztomilé malinké kalhoty a já jsem k tomu vybral úžasný bledě modrý svetřík. Pak jsme se ještě shodli na černých balerínách. Položili jsme Becu na přebalovací pult a sundali jsme jí plínku. Pane na nebi. Jak se říká, máme bláto na hřišti. Vytáhl jsem vlhčené ubrousky a začal Bece otírat zadeček. Zayn mezitím hledal plínu a nějaký krém. Konečně se s tím vrátil a postavil se před Becu sám. Z ničeho nic ale začala Beca čůrat. Protože byla na kraji a Zayn nejblíže schytal to on a jeho úžasné kalhoty. Začal nadávat a já mezitím dokončil přebalování. Oblékl jsem jí obyčejné bílé body a něj vybrané oblečení. Ještě jsem Bece učesal vlásky a podal jsem ji Zaynovy. Ten si mezitím už stihl vyměnit kalhoty. Vzal Becu dolů já se rychle skočil převléct. Já jako úžasný strejda jsem vezl kočárek a ostatní šli vedle mě. Až v parku když jsme dojídali zmrzlinu jsem si vzpomněl na dvě hodně důležité věci.

„A co Louis a Lyra,“ vyhrknul jsem a všichni na mě hodili vyděšený pohled.

„Maminka“ ozvala se Beca z kočárku a začala se smát.