The Red Velvet // Camren

6

Camila

Zvedla si mou ruku k ústům, jemně ji políbila a usmála se na mě. „Tak na co tě můžu pozvat?," ptala se hned. Zapřemýšlela jsem, jelikož jsem si jako první nechtěla dávat hned panáka, ale nějaký vkusný drink. „Mají Tequila sunrise?" Lauren se hned ptala barmanky. Zanedlouho se ke mně otočila, v rukou dvě sklenice. „Máš ráda tequilu?," její pohled mě až zvláštně hypnotizoval. „Vyvolává ve mně vzpomínky na domov," tázavě se na mě podívala a já věděla, že mám pokračovat, „narodila jsem se na Kubě a s rodiči jsme se poté přestěhovali do Miami, kde jsem vlastně strávila celé dětství a potom i dospívání. Do Chicaga jsem šla až na vysokou." Nepřestávala se na mě soustředit a hltala každé mé slovo. Upila jsem ze své sklenice a ptala se jí, kde pracuje a proč tu vlastně je. „No, upřímně, jsem tu vlastně kvůli tobě. Známý mi řekl, že tu bude ta nejkrásnější policistka, kterou kdy poznal, a to jsem si nemohla nechat ujít." Tohle mě zaskočilo. Byla jsem tu na rande s Shane, která mi odešla, a hned na to za mnou přijde tahle Lauren a začne takhle okatě flirtovat? To se mi moc nezdá. Navíc ani neodpověděla na otázku. „A dost, Camilo, přestaň bejt polda, aspoň na chvilku," okřikla jsem sama sebe. „Co takhle tanec? Máš to ráda?," Lauren do sebe hodila zbytek svého pití a už mě táhla dolů směrem k parketu.

Tanec jsem vždy milovala, takže jsem hned ocenila, že Lauren hned zaujmula taneční pozici a začala mě vést. Tančily jsme pomalu, ale nebyl to úplný ploužák. Spíš tak hodně pomalé tango. Když jsem její obličej měla pár centimetrů od toho svého, uvědomila jsem si, že je opravdu krásná. Teprve teď jsem si všimla jejích tvrdých lícních kostí, jemné pokožky a zářících zelených očí. Teprve teď jsem začala vnímat, jak jemně a opatrně, ale přitom pevně, mě drží kolem pasu. Jak ze mě nespouští své oči ani na vteřinu. Jak všímavá je, a že by mě neupustila, ani kdyby se jedna z mých otoček více vymkla kontrole. Sjela jsem pohledem na její rty a bylo mi víc než jasné, že její pohled spočívá na těch mých. Zrovna teď, když jsou na sobě naše těla tak nalepená a když jsme si tak blízko. Zrovna v tento moment si nepřeju nic jiného, než tuhle nádhernou ženu líbat.

Naše oči se spojily a já jsem ani nemohla nic říct. Byla jsem naprosto okouzlená. Tiše jsme tancovaly, až jsme protancovaly celý večer. Daly jsme si ještě pár drinků na závěr a povídaly si, abychom se lépe poznaly. Nebo spíš aby Lauren poznala mě, protože já jsem se o ní vlastně nedozvěděla nic a na otázku, co dělá, opět řekla jen „promiň, ale to ti teď nemůžu říct," čímž způsobila akorát to, že jsem se vyptávala dál a dál.

Přišel čas se rozloučit, a tak jsme se domluvily, že si společně vezmeme taxíka, jelikož já bydlím nedaleko odsud a je to směrem, kterým bydlí Lauren. V temnu zadních sedadel auta jsme u sebe seděly natolik blízko, aby mi Lauren mohla položit dlaň na koleno, což ve mně způsobilo naprosté uvědomění toho, jak dlouho jsem s nikým nespala. Povídala mi nějakou historku o kamarádce, kterou jsem ale ani nezačla vnímat. Soustředila jsem se jen a jen na to, jak se její horká ruka maličko posouvá výš a výš, až už byla téměř u mých boků. Jen centimetry od místa, kde bych ji teď potřebovala nejvíc.

V tom auto zastavilo, Lauren stáhla svou ruku a začla hledat peníze. Co nejrychleji jsem se vzpamatovala a snažila se ji přesvědčit, že si zaplatím sama. Ona mě ale odmítla se slovy „krásným ženám vždycky ráda zaplatím bezpečnou cestu domů". Doprovodila mě ke vchodu a já v tu chvíli nevěděla, jak se s ní vlastně rozloučit. „Takže ty mě doprovázíš až ke dvěřím jenom proto, aby ses ujistila, že dojdu bezpečně domů?" smála jsem se nevěřícně. Vyloženě jsem si přála, aby se mnou strávila tu noc. Potřebovala jsem ji. „Jo, přesně tak," odpověděla mi, „měj krásný sny, moje číslo máš tady". Podala mi vizitku, na které stálo jen její jméno a číslo. A s tím mě krásná Lauren nechala stát ve dveřích, nasedla do taxíku a odjela mi do temné noci.