Transformers III. - Zloději planet

Bitva o Cybertron.

STŘELKA

Cybertron, Iacon City, MediCentrum

VRÁTILA JSEM SE...

...zpět na ošetřovnu a opřela se zády o dveře. Dívala jsem se, jak Ratchet a ostatní medici poskytují péči zraněným. Bylo jich tu hodně, včetně mých bratrů Hlídky a Minaře. Také utrpěli nějaký ten šrám, avšak naštěstí nic vážného.

    Rachotem zachráněná mladinká Nel'gari měla funkce v pořádku a spala.

    Zavřela jsem oči.

    Dnešek byl jedním z nejtěžších dnů, jaké jsem kdy zažila.

    Nejdříve jsem pomáhala Theř'ře zachránit Zepha. Dopadlo to tak, že jsme s Bouří měli co dělat, abychom zachránili Ther'ru. Ještě, že měl s sebou jednu z asistentek, šikovná, drobná (menší, než já) Decepticonka mi velice pomohla s Theř'řinou poškozenou rukou. Přes všechnu snahu se nám ji nepodařilo opravit úplně; ale dlaň se znamením zůstala funkční. Bez Magriizz by se mi to ale nepovedlo, měla velice jemné prsty, natáhla a zahákla neurovlákna tam, kde bych já neměla šanci uspět.Díky tomu zůstal Theř'ře v levačce cit, a i když bude mít v té ruce sníženou hybnost, bude ji moci používat.

    Opravu Ther'ry musel dokončit Bouře sám, Drapák si žádal na bojiště Poseidona. Odložila jsem, co jsem měla zrovna v ruce, a skočila jsem. Ocitla jsem se uprostřed bitvy. Než jsem se stihla rozkoukat, musela jsem poslechnout rozkaz k transformaci...

...

    ...a jsem tu, já, Poseidon!

    Rozhlédl jsem se a už jsem viděl, proč jsem tu. Malé, otravné stíhačky, co se dokázaly uhýbat střelám z velkých křižníků. No, přede mnou neutečou.

-      Pulsní dělo!    Zavelel jsem a Frenzie se na mé ruce přeměnil na požadovanou zbraň. Hned se měl čile k práci. Otáčel jsem se po prolétajících stíhačkách a Frenzieho zásahy jim likvidovaly elektroniku. Po malé lodi vždy přeběhlo několik blesků, pak už následoval jen zásah torpédem nebo plasmovým dělem od některého z dalších přítomných složených. Likvidovali jsme i Darse, vyletující z poškozených křižníků, a snažící se dostat do těch nepoškozených. Trefili jsme všechny, aspoň pokud jsem mohl soudit. Schytali jsme, já i ostatní, nějaký ten zásah, ale nic zásadního. Okolní vesmír se plnil střepinami z rozstřelených lodí, kusů plechu, součástek a kusy těl zasažených Darsů. Nehezký pohled. Ale neměli si začínat! Ještě, že se ve vakuu nešíří zvuk, byl by to pěkný randál. Takhle se vše odehrávalo v absolutním tichu. Strašidelné...

    A pak, bez upozornění, zbývajících osm darsovských křižníků nabralo rychlost a skočilo pryč. Opustilo soustavu Cybertronu. Ještě jsme křižovali mezi troskami a hledali přeživší. Rozkaz zněl: žádné zajatce! Tentokrát bez slitování.

    Tolik smrti, tolik mrtvých.

    U všech Primů.

...

    Rozložili jsme se zpět na nás sedm. Zraněné bratry jsem vzala do Iacon City. Vystřídala jsem Bouřeho u Ther'ry. Opravila Gari. Vše jsem zvládla. Přesto...mysl jsem měla plnou toho, co jsem přes Poseidonův zrakový systém viděla...ale ještě to nebylo dost.

    Den plný hrůzy zdaleka neskončil. Z přemýšlení mne vyrušil poplach.

*****