Malfoy Twins (FF HP)

#4

Došla jsem k jmenovanému portrétu buclaté dámy.
Před obrazem stála zrzavá dívka, s knížkou v ruce.
,,Ahoj Rose, jdeme?" oslovila jsem ji.
,,Ahoj, jasně..." pozdravila a cosi zamumlala směrem k obrazu, u kterého jsme stály. Ten se odklopil a my vstoupily do útulné, kruhové místnosti se sedačkami a krbem. Poté tu byla dvě schodiště, po jednom z nich jsme vystoupali do chodby s pokoji. Vešly jsme hned do druhých dveří.
V pokoji nikdo nebyl a Rose zamířila ke skříni.
,,Noo, něco už jsem si předem připravila" usmála se a vytáhla dvě hromádky oblečení.
Na jedné z nich ležely černé, dlouhé kalhoty a bleděmodrá haleka s knoflíčky.
Na druhé barevná sukně a obyčejné černé tričko s nápisem ,,Hope".
Pohlédla jsem na oba její návrhy a záporně zavrtěla hlavou.
Pak jsem v její skříni zahlédla šedé šaty s krátkým rukávem, sukní do A a trojúhelníkovým výstřihem na zádech.
,,To je ono" zazubila jsem se a vyndala šaty ze skříně.
,,Tak trochu jsem očekávala, že je vybereš" přikývla Rose.
,,No a teď už jen co s vlasy"

Scorp's view

,,Tak hele Diggory" postavil jsem se čelem k černovlasému chlapci. ,,Přísahám, že jestli jakýmkoliv způsobem ublížíš Vickey, tak ti udělám ze života peklo!" vyjel jsem na něho.
,,Já jí nic nedělám" zamračil se Jamie.
,,Jen tě varuju, protože tě znám déle než ona a vím co jsi zač" pronesl jsem.
,,Neměj nervy" odsekl arogantně černovlásek.
,,Fajn, ale budu si tě hlídat" řekl jsem a odešel raději pryč.

Rosie's view

Stála jsem opřená o zeď v chodbě se sochou jednooké čarodějnice. Bývala tu tajná chodba do Prasinek, kterou zasypali v roce 1998, kvůli válce s Voldemortem.
,,Má Lady" objevil se zpoza rohu Scorpius a políbil mi ruku.
,,Ahoj Scorpe" usmála jsem se.
,,Jdeme?" nabídl mi rámě a já ho s radostí přijala.
,,Není tahle chodba zasypaná?" zeptala jsem se ho, když se zastavil u již zmíněné sochy.
,,Před pár měsíci jsme ji s otcem obnovili" usmál se.
Cestou do Prasinek jsme si povídali, no a pak už to se mnou šlo od desíti k pěti. Pili jsme a já po pár panácích ztratila pojem o světě.

Ráno jsem se neprobudila ve své ložnici. Všude byly zelené závěsy a vedle mě pochrupoval blonďatý mladík.
Skoro jsem vykřikla, když jsem spatřila na protější posteli šklebícího se Albuse.
,,Co je?" okřikla jsem ho šeptem.
,,Hodíte se k sobě" zasmál se.
,,Pššt vzbudíš ho" sykla jsem na něj.
,,O to bych se nebál, ten spí jako dudek"
,,Asi půjdu" zvedla jsem se opatrně z postele.

,,Kdes byla?" na posteli v naší ložnici seděla Eliza. Nebelvírská "strážkyně" pořádku.
,,To tě nemusí zajímat Eliz"
,,Jsi prefektka, máš jít příkladem a mezití se tady muchluješ se Zmijozelem"
,,Přestaň mi říkat co mám dělat!" vyštěkla jsem podrážděně.
,,Štětko" odfrkla si a odešla pryč. Když procházela kolem mě, nezapoměla do mě pořádně vrazit ramenem.

Vickey's view

,,Cože chtěl?" zeptala jsem se nechápavě černovlasého chlapce.
,,Abych tě nechal" zopakoval.
,,Proč?"
,,Nevím, asi tě chce" pokrčil rameny.
,,Nesmysl, miluje Rose" zavrtěla jsem hlavou.
,,Třeba mu jedna nestačí"
,,Hloupá úvaha a ty to víš" zamračila jsem se.
,,Nejsem hloupý" zamračil se nazpět.
,,To jsem neřekla! Omluv mě, musím za profesorem Malfoyem" pronesla jsem a vydala se pryč.
,,Pusu na rozloučenou nedostanu?"
,,Ehmm... ne"

,,Chtěl jste se mnou mluvit profesore?" vešla jsem do otevřených dveří jeho kabinetu.
,,Ano, posaďte se slečno" ukázal na židli na druhé straně stolu než seděl.
,,Co chcete dělat až zde skončíte?"
,,Odjedu do Rumunska, asi nemusím říkat proč" usmála jsem se.
,,Jistě, myslím ale, že by jste ráda věděla kdo ve skutečnosti jste" přikývl.
,,Já vím kdo jsem. Jmenuji se Victoria Westová a jsem sirotek z Ameriky"
,,Ne tak docela. Tvá matka se jmenovala Katherine Evans, žila v Anglii a studovala v Bradavicích, po bitvě o tento hrad se stala členkou jednoho famfrpálového družstva, poté se vdala a měla tebe a tvého bratra."
,,Nevěřím vám. Nemám bratra!"
,,Máš! Nevěříš snad svému otci?" vykřikl.
,,Co? Nejste můj otec!" vyjekla jsem.
,,Promiň, jsem zoufalý. Vymazal jsem ti vzpomínky a netuším jak ti je vrátit"
,,Musel jste si mě s někým splést, nikdy jsem předtím v Anglii nebyla"
,,Nespletl po zemi chodí jediná dívka s diamantovou hvězdičkou za uchem"
,,Jak o tom víte?" vyjekla jsem vystrašeně.
,,Nechal jsem ti ho tam dát, abych tě opravdu poznal Andromedo"
,,Nejsem Andromeda!"
,,Ale jsi, jmenuješ se Andromeda Victoria Elizabeth Isabella Malfoy!"
,,Vy jste se totálně zbláznil" začala jsem se smát.
,,Nezbláznil... " zavrtěl záporně hlavou. ,, ...budu ti tedy muset ukázat svoje vzpomínky" vzal mě za zápěstí a táhl mě kamsi chodbami, když jsme vystoupali po schodišti zastavili jsme se u mohutných dveří, né větších než dveře do jakékoliv ložnice v bradavicí.
Ředitelna.