Malfoy Twins (FF HP)

#11

Albus's view

O vánocích bylo doma peklo. James se vytahoval svou skvělou prací a přivedl si i přítelkyni. Lily pobíhala po domě a povykovala vánoční písničky.
Já jako jediný normální v klidu seděl a četl si.
Přemýšlel jsem nad Vickey, byla to sestra mého nejlepšího kamaráda a měl jsem k ní určitý respekt, ale něco mě na ní přitahovalo. Když se na té oslavě bavila s Teddym štvalo mě to a to že extrémně.
Nechtěl jsem si to přiznat, ale něco jsem k ní cítil.
,,Albusi, dáš si něco k večeři?" zeptala se mamka.
,,Ani ne, nemám hlad" zavrtěl jsem hlavou.
,,Jak myslíš" pokrčila rameny a odešla zpátky do kuchyně.
,,Ani jsi nám neřekl novinky ze školy" posadil se naproti mně táta.
,,Nic zajímavého, co by jste nevěděli, se ve škole nestalo" zamumlal jsem a dál se věnoval knize.
,,Nebuď protivný" zamračil se.
,,Nejsem, jen nemám co vyprávět" odporoval jsem.
,,Ale ano jsi, od té doby co jsi přijel domů, se chováš odtažitě" pronesl naštvaně.
,,Ale ono se toho fakt ve škole moc nestalo" protestoval jsem.
,,Byl aspoň famfrpál?" zeptal se.
,,Jo, vyhrál Scorpius, takže jeho táta byl nadšený a Vickey byla vděčná, že si nic neudělal" pokrčil jsem rameny.
,,Ale né, měl přece vyhrát Nebelvír" zasmál se táta.
,,Neměli šanci, když bylo Rose špatně" odvětil jsem a odložil knihu.
,,Aha, no určitě by je s Rose porazili"
,,To je možné, protože Scorpius je jí tak posedlý, že by ji i nechal vyhrát" vysvětlil jsem.
,,Takže mladý Malfoy se nám zamiloval do Weasleyové" uchechtl se.
,,Už to tak vypadá" pokrčil jsem rameny.

Scorp's view

,,Copak to píšeš bráško" zašvitořila blondýnka a posadila se na mojí postel.
,,Překvapivě dopis sestřičko" ušklíbl jsem se.
,,Komu?"
,,Rosie" pronesl jsem.
,,A už je to tu zase" protočila oči a raději odešla.
,,To bys nepochopila" dodal jsem spíš pro sebe, jelikože Vickey už mě nemohla slyšet.
V následujících několika minutách jsem dopsal svůj rozsáhlý dopis a po naší rodinné sově ho poslal zrzce.
Poté jsem sešel dolu do obývacího pokoje.
,,Tati?" oslovil jsem zamračeného muže, sedícího v křesle.
,,Ano Scorpiusi, co potřebuješ?" zeptal se a odtrhl pohled od Denního Věštce.
,,Nic, jen vypadáš rozrušeně. Děje se něco?" zeptal jsem se opatrně.
,,Ne nic se neděje chlapče" nervózně se usmál a zvednouv se z křesla odešel do kuchyně. Zapomněl však na křesle noviny a tak jsem je vzal do rukou. Na straně, kterou otec četl, byl jeden velký titulek.

Parta vzbouřenců napadla Akademii v Krásnohůlkách! 65 raněných, 23 mrtvých, 7 pohřešovaných!

Vykulil jsem oči a dál četl článek.

10. prosince ve francouzské, kouzelnické škole došlo k masakrálnímu útoku. Ačkoliv byli studenti zaskočeni bojovali statečně a většina přežila. 7 studentů se však pohřešuje a mezi oběťmi útoku je i všemi milovaná ředitelka Olympa Maxime a oblíbený profesor Elias Ulley.
Škola je nyní v dezolátním stavu a je možné, že můžeme očekávat útoky i na  další kouzelnické školy.
Pro bezpečnost doporučujeme vaše děti odvézt domů nebo je již neposílat zpět do školy.

Alexander Frogue

Zamrkal jsem a znovu si kratičký článek přečetl.
V tu chvíli jsem doufal, že se to vše do konce svátků vyřeší a my tak nebudeme muset řešit, jestli pojedeme do školy nebo ne.
,,Beth!!! Tohle bys měla vidět" zavolal jsem svou sestru.
,,Mohl bys používat jen jedno moje jméno? Je to matoucí" přišla se zamračeným výrazem a vytrhla mi noviny z rukou.
,,Co to sakra je?" zeptala se.
,,Jestli nás táta nepustí do školy, tak přijde o práci, protože tu bude muset s námi" pronesl jsem.
,,Ale on tu práci má rád" namítla.
,,Já vím" přikývl jsem.
,,Co ale budeme dělat?" vyjekla.
,,Nemám tušení Bello" pokrčil jsem rameny.
,,Proč používáš pokaždé jiné jméno?!" zaúpěla.
,,Aby každé z tvý krásných jmeny bylo doceněno Medo" ušklíbl jsem se.
,,Jednou to fakt schytáš Hyperione" procedila skrze zaťaté zuby.