Malfoy Twins (FF HP)

#15

Vickey's view

Byla jsem vzteky bez sebe.
Napadli nás a zranili spoustu lidí.
Jediné štěstí bylo, že nikoho nezabili.

,,Medo?" ozval se táta, když jsme se všichni shromáždili ve Velké síni.
,,Děje se něco tati?" otočila jsem se na bělovlasého muže, který stál u našeho kolejního stolu a tvářil se značně znepokojeně.
,,Přijďte za mnou se Scorpiusem potom do kabinetu" řekl mi a konejšivě mě pohladil po rameni.
,,Dobře tati" věnovala jsem mu smutný úsměv.

,,Co chtěl?" zeptal se Albus, když táta odešel ke zbytku profesorského zboru.
,,Nic důležitého" zalhala jsem a falšně se na něho usmála.
,,Vážně? Nevypadalo to, že by to nebylo důležité" zamračil se.
,,Neboj, nic vážného to nebylo" řekla jsem a svůj pohled zaměřila na blonďáka sedícího vedle vystrašené zrzky.
,,Fajn" pokrčil rameny a ukázal na učitelský stůl, od kterého se právě zvedla profesorka McGonagallová.

,,Ehm ehm..." poklepala hůlkou na řečnický pultík.
,,Jak asi všichni víte, tak jsme byli napadeni neznámou skupinou útočníků" začala.
,,Několik vašich spolužáků zkončilo na ošetřovně, ale nebýt maskovaných kouzelníků, mohli někteří z těchto studentů zemřít.
Proto bych jim zde chtěla předevšemi poděkovat, bez nich, by tu útočníci napáchali mnohem horší věci" pohledem přelétla celou síň a znovu pokračovala v monologu.
,,Vyučování po zbytek týdne ruším.
Pokud budete vy nebo vaši rodiče chtít, můžete odjet v sobotu domů. Vlak bude odjíždět ve 12 hodin z nádraží v Prasinkách".

Můj falešný úsměv se během profesorčina projevu zcela změnil na zamračený výraz.
Albus se tvářil podobně a Scorpius se o něčem bavil s Rose, ale pak se zvedl a vydal se naším směrem.
,,Řekl ti táta..." začal, když se dostal k nám.
,,Ano, vím o tom, ale není to nic vážného" přerušila jsem ho a mrkla jedním okem tak, aby to Albus nepostřehl.
,,Dobře, tak jdeme?" zeptal se.
,,Jistě, Albusi, počkáš na nás ve společence?" zeptala jsem se.
,,Jo" zabručel a my se Scorpem jsme se vydali na cestu do tátoval kabinetu.

,,Tati?" zaťukala jsem a pomalu otevřela dveře. Táta přišel pravděpodobně opravdu krátce před námi, protože akorád dával nějaké pergameny na stranu, abychom si mohli sednout.
,,Ahoj, sedněte si" ukázal na dvě židle.
,,Tak co si nám chtěl říct?" zeptal se Scorpius nedočkavě.
,,Jde o Kathrine, tedy o vaši matku. Někdo v noci ukradl její tělo" pronesl s kamennou tváří, ale v očích se mu zaleskly slzy.
,,Proč by kdokoliv kradl tělo ženy, která nežije už x let?" zamračila jsem se.
,,To by mě taky zajímalo zlatíčko" pokýval hlavou.
Můj pohled upoutal Scorpiusův strnulý, šokovaný výraz.
,,Zabiju toho hajzla, co to udělal!" zvedl se a ráznými kroky odešel z místnosti.
,,Co hodláš dělat?" zeptala jsem se bělovlasého muže.
,,Bystrozorové dostali příkaz po jejím tělu pátrat, ale nemyslím si, že to bude nějak platné" pokrčil rameny a složil hlavu do dlaní.
,,Neboj tati, najdeme ji!" prohlásila jsem rozhodnutě a objala ho.

Slunce dávno zapadlo a já se společně se svým bratrem vydala do Chroptící chýše. Nebyla jsem si zcela jistá, zda budu dnes schopna promluvit k nášemu společenství.
,,Zdravím" usmála jsem se a vystoupila na schod, aby mě bylo vidět.
,,Díky, že jste přišli. Asi se pár z vás, kteří pracujete na ministerstvu, doslechlo, že byly odcizeny ostatky mé matky. Předpokládáme že za tím stojí Střela, ale nic v dnešní době není jisté. A tak bych vás chtěla poprosit, aby jste cokoliv, co by nám mohlo pomoci, co zjistíte, či zaslechnete, ihned předejte zbytku společenstva" smutně jsem se usmála a předala slovo blonďákovi.
,,Teď trochu z veselejšího soudku. Naše společenství bylo v Denním věštci označeni za ,,Přízraková Hlídka", takže mě napadlo, že bychom si tak mohli začít říkat" přeletěl pohledem všechny v místnosti a nakonec se zastavil u zrzavé dívky jménem Rose.
,,To zní dobře, takže kdo je pro?" vykřikla s úsměvem zmíněná zrzka.
Přihlásila se většina členů, takže jsme konečně získali jméno.

Přízraková hlídka