Why me? ( Marcus Martinus FF )

No tak dobře...

O týden později.....

Ráno jsem vstala jako normálně, šla jsem do kuchyně pozdravila tátu s mámou, nasnídala, oblékla a šla do koupelny udělat ranní rutinu.

Pak jsem už šla cestou, kterou jsem už dobře znala do školy.

Abych řekla pravdu, tak tam mám dobrý vztahy s lidma s Tezi jsme se úžasně skamarádili a ostatní jsou taky fajn.

,, Ahojky" řekla Tezi, když jsem přišla do třídy a sedla si vedle ní.

,, Čauky" řekla jsem a začala si vybalovat věci z tašky.

Joo a pokud si říkáte jak je to s Martinusem tak, jako jo, sice se chová jako debil, už mě jednou chytl a chtěl mi dát pusu, ale já se naštěstí ubránila ale nebavím se s ním, takže jsem v pohodě, jako hlavně že mám Tezi ta mi vždy pomůže.

Začala hodina fyziky, PANE BOŽE JÁ TO TAK NENÁVIDÍM, jo nenávidím fyziku...jak to může někoho bavit?! ( vy co máte rádi fyziku, tak promiňte 😅💜 )

No konečně skončila hodina a já mohla jít zpátky do své třídy.

Když jsem šla s Tezi kolem záchodů řekla že potřebuje na záchod, tak jsem jí řekla, že počkám ve třídě a šla jsem.

Když jsem chtěla jít do dveří tak mě zastavila něčí ruka, která mě chytla za zápěstí.

,,Kampak, kampak?" řekl mi už bohužel známí hlas Martinuse.

,,Ehhh asi do třídy? Že by?" řekla jsem s protočenýma očíma a podívala jsem se na něj.

Jako čekala bych od něj, že by na mě zařval ale on se na mě usmál a řekl.

,,Noo Sam já potřebuji pomoct" řekl a poškrábal se na zátylku.

,,No povídej" i když jsem se s ním nechtěla vůbec bavit.

,,No já, jsem si všiml, že jsi dobrá v Matice a, já bych potřeboval aby jsi dneska za mnou přišla a nepomohla mi" řekl a podíval se na mě těma svými dokonalími čokoládky, které jsem milovala... Bože co to zase melu?

,,Nooo já nevím" řekla jsem a musela dát pohled pryč od jeho očí.

,, Prosím, já jenom potřebuju aby jsi mi to vysvětlila. Nic jinýho" řekl a vzal mojí bradu abych se mu dívala do očí.

Sakra, on ví mojí slabinu!!!....

Ne nesmím se podívat do těch jeho očí. Prostě nesmím. Jinak je jasné, že řeknu ano. No pozdě.

,,No tak dobře..." řekla jsem a pořád se dívala do jeho očí.

,, Díky kočko" řekl, dal mi pusu na líčko a do ruky mi strčil papírek.

Hned jak to dořekl a odešel, tak jsem vzala papírek a na něm bylo napsané telefoní číslo a adresa domů, jo a taky čas v kolik mám přijít.

No dobře, no tak to mi moc nevyšlo, takže dneska ve 15:00 budu doučovat debila a ještě k tomu děvkaře... počkat?!? Já jdu doučovat děvkaře!?!! Bože já zapomněla že mi může něco udělat?!? No hlavně klid, bude to v pohodě! Jako supr právě jsem si zařídila vstupenku do hrobu. Ne hele to bude v pohodě... doufám.

.....……...................................

No tak jsem tady, přesně tam kde jsem měla být.

Ne já tam nechci, bojím se.

Ne ty se nesmíš bát, kdyby ti něco udělal tak se ubráníš!

Jo moje svědomí má pravdu.

Tak jsem šla ke dveřím a zmáčkla zvonek a za chvíli se dveře otevřeli...

Ahoj banánci ❤️🍌
Další kapitola za námi ❤️
Strašně moc děkuji, nečekala jsem to ale líbí se vám to, za co jsem strašně ráda!!💜💚❤️
ILY❤️🍍🍌