Why me? ( Marcus Martinus FF )

🖤18🖤

Pohled Sam...

Hmmm zdá se mi to nebo je Marcus nějaký divný...

No mám o něj trošku strach, když se se mnou a s Tezi rozloučil tak hned někam utíkal a celou cestu co šel s náma tak byl takový nervózní...no zítra ráno se ho zeptám co se mu děje, a navíc je zítra sobota takže může u mě Tezi aji Mac spát...

,,No jako už je 21:00 a jsem strašně unavená takže půjdu spát", ale... pořád mám pocit jako bych zapomněla na něco důležitého...ale co to je?...sakra nemůžu si vzpomenout...ale tak asi nic tak moc důležitého to určitě nebylo.

Tak jsem to neřešila a šla se vysprchovat a dát si něco k večeři.

.........

Oblečená v pižamu a najezená a umytá atd. jsem si lehla do postele.

Myslela jsme na Mace... miluji ho, ale on mě určitě ne...no nechtěla jsme myslet na to hnusné tak jsem zavřela oči a propadla do říši snů...

......................................

Ráno mě nevzbudil budík ale krásné vycházející sluníčko, které mi svítilo do očí...

Vstala jsem a udělala to co každé ráno, nasnídala jsem se, vyčistila zuby, oblíkla atd.

,, Musím za Macem, nebo aspoň mu napíšu" řekla jsem a vytáhla mobil a začala mu psát... (S-SAM M-MAC)

S: Ahoj Maci🖤

Pohled Marcuse...

Vzbudilo mě sluníčko, které mi svítilo do očí, promnul jsem si oči a přemýšlel o Sam.

Chybí mi, a potřebuju její pomoc, ona mi určitě pomůže je to strašně hodná holka.

Když jsem tak přemýšlel tak mi zacinkal mobil, vzal jsem ho a všiml si, že mi napsala Sam, bez váhání jsem jí odepsal.

M: Ahoj Sam❤️

Pohled Sam...

Hned mi odepsal...

S: Nechceš dneska ven? Ale jen mi dva?

M: Jo moc rád, já bych aji potřeboval tvojí pomoc...

S: Dobře, tak se v 13:30 se sejdeme na náměstí?

M: Tak jo, budu se na tebe těšit☺️❤️

S: Já takyyy🖤

M: Tak zatím ❤️

S: Papa🖤

Pohled Marcuse...

Mám s ní sraz, moc se na ní těším, teda doufám, že na mě nebude naštvaná až jí řeknu že kouřím...

...................................................

Pohled Sam...

Už jsem na cestě na náměstí za Macem... Hmm s čím chce asi pomoct, no doufám, že ne s Fyzikou, tu já vůbec neumím...

Přišla jsem na náměstí a už tam Mac seděl na lavičce tak jsem šla za ním ale tak aby mě neviděl.

Přišla jsem k němu a zakryla mu oči..
Trošku s sebou cukl ale já se jen zasmála a řekla...

,, Hádej kdo to je?"

,,Hmmmm že by moje máma?" Řekl a oba jsme dostali záchvat smíchu.

,,No jseš blízko bby" řekla jsem a usmála se a věděla, že teď řekne Sam, protože bby, takhle říkám jenom jemu.