Ráno
Dneska jdu poprvé do své nové školy.
Jako jo těším se, třeba tam budu mít kamarády ale asi se bojím Martinuse...no musím to nějak překousnout.,, Zlatíčko vstávej" řekla mamka, která stála ve dveřích.
,, Já už jsem vzhůru" řekla jsem.
,,Tak dole v kuchyni na stole máš už připravenou snídani" řekla a odešla.
Došla jsem ke skříni a vytáhla z ní můj outfit, kterej jsem docela dlouho hledala...
Byla to červená sukně s černým tričkem s dlouhým rukávem a dlouhými černými podkolenky a nějakej náhrdelník.
Šla jsem dolů do kuchyně a snědla snídani
,, Ahoj tati" řekla jsem když jsem dojedla poslední toust.
,, Ahoj Sam, tak co těšíš se do školy?" Řekl táta a udělal si kafe.
,,Jo aji jo, těším" řekla jsem a usmála se na něj.
,, Neboj tam v té škole jsou všichni lidi slušní, hodní učitelé a spolužáci taky a navíc tam budeš mít Marcuse a Martinuse takže se nemusíš bát" řekl a přidal si do hrnku cukr.
,,Joooo, to je právě super" řekla jsem s nuceným úsměvem.
............................................
,, Zlatíčko tak už pojď" řekla mamka a obouvala si boty.
,,Jojo už běžím" řekla jsem a už byla na chodbě s botami.
........................................
,,Tak jsme tady" řekla mamka a dívala se na školu.
,,J-jo, s-super" řekla jsem trochu se strachem.
,,Zlatíčko ty se bojíš?" řekl táta a klekl si aby na mě viděl, to stejné udělala mamka.
,,Jo, t-teda ne, no vlastně j-jo" řekla jsem se sklopenou hlavou.
,, Hele vím, že první den v nové škole je vždycky nejhorší" řekla máma a dala mi pusu na líčko.
,,Jo, já to zvládnu" řekla jsem a oba objala.
,,To je moje holka" řekl táta a trošku mě bouchl do ruky a pak se všichni začali smát.
,,Tak ahoj" řekla jsem a už odcházela.
,, Ahoj zlatíčko, mi tě po škole vyzvedneme jo?" řekla mamka a s tátou už odcházeli.
Tak jo, to to zvládnu! Musím ale nejdřív najít ředitelnu.
Tak jsem vešla do té školi, šla jsem a zkoušela se dívat jestli náhodou nenajdu Martinuse.Jako nechtěla jsem ho potkat jenom jsem chtěla vědět kde je.
Ale já jsem až tak blbá, že jsem nevěděla že naproti mě jde nějakej týpek a já do něj musela narazit.
,,Au!" chytla jsem se za hlavu a pořád se na něho nepodívala.
,, Ježíši promiň jsi v pohodě?!" Řekl hlas, kterej byl hodně podobný Martinusovi... ale nebyl to Martinus.
,,A-ahoj", řekla jsem. ,,Já, promiň já jsem do tebe narazila".
,,Nee to já nedával pozor, promiň" řekl a podal mi ruku abych mohla vstát.
,, Děkuji" řekla jsem ,,a nevíš, kde je ředitelna?" řekla jsem a pořád se dívala na něj, byl úplně stejný jako Martinus, krásně hnědé oči krásné vlasy, je dokonalej!
,,Jojo musíš jít do druhého patra a doprava na konci chodby" řekl a nespustil že mě oči.
,,J-jo děkuji moc" řekla jsem.
Jakooo budete na sebe čumět dlouho?!
Řeklo moje svědomí.,,Tak j-já už půjdu" řekla jsem a už odcházela do druhého patra.
......................................
Zazvonil zvonek na první hodinu a ředitelka šla se mnou do mé nové třídy.
,,Tak tady to je" řekla ředitelka a usmála se na mě.
,, Děkuji vám" řekla jsem a už otevírala dveře od třídy...
Ahoj banánci ❤️🍌
Prosím napište mi svůj názor na tuto knihu, strašně mě to zajímá co si o tom myslíte 🙏🙏❤️❤️
ILY❤️🍍🍌
ČTEŠ
Why me? ( Marcus Martinus FF )
Misterio / SuspensoPROLOG: Ahoj, jmenuju se Sam je mi 14 ale v únoru mi bude 15... teda asi, už úplně nevím kdy mám narozeniny protože jsem v dětským domově, už asi 8 let. A proč jsem tu? No můj táta se o mě nechce starat a máma umřela na rakovinu, a babička s dědou...