Stačí povědět slovo promiň a všechno je mi odpuštěno,
tvé srdce je lživě zahojeno?
Říkám, že už to nedokážu udělat,
skutečně zvládnu důvěru ve tvém nitru rozdělat?
Šeptám ti do ucha, že tě mám ráda,
nemusím si již hrát na tvého kamaráda?
Plýtvám s hřejivými slovy a větami,
které mi splývají na jazyku,
myslím si, že dokáží tvé bolesti zmírnit blištivé drahokamy,
nedokážu ovšem zabránit křiku.
Lidé by se měli zamýšlet nad svými činy,
které ani líbezná slova nepromění v mlhovité sny.
ČTEŠ
Poníčené štěstí
PoesíaVzpomínky mlhavé, časem blednoucí a zapomínamé, se snažím vkládát do těchto slov a řádku, abych na ně nikdy nezapomněla.
