Všude jen ta agresivní bílá.
Všude. Už z toho pomalu ale jistě blázním!
"Hej!"
Otočím se.
"Už jsi viděla tohle?" Přišel ke mě ten nejdokonalejší člověk. (X - jméno které nebudu zmiňovat)
"Co to je?"
"To je teď nový trend na instagramu."
Přišel ke mě, chytil mě za ruku a šli jsme spolu bílou cestou.
Propletl mi své prsty skrze ty mé.
Po chvíli mě pustil, a chytili jsme se jen za malíčky.
Zkusili jsme takhle spoustu způsobů chytání se za ruce, dokud nás nezačala cesta neustálého chození v kruhu nudit.
Posadili jsme se.
Přilepil se na mě, a já jsem si ho mohla prohlédnout stejně jako on mě.
Pohlédli jsme si navzájem do očí.
Bylo to nádherné.
Jako si osedlat motýla a odletět do země nezemě.
Až poté se odvážil mi motýly sám vdechnout do celého těla.
--
