Inside The Prison

35.

Ozvala se nepříjemně hlasitá rána, která vycházela ze spodní části domu. Kluci zas něco rozbili a já neměla potřebu se kvůli tomu nějak zvedat. Se stále zavřenými očima jsem skrčila obočí a zachumlala se víc do peřiny. Ve vteřině jsem vyděšeně oči přímo vytřeštila. Chvilkovým mžouráním jsem se snažila zaostřit své okolí. Potetovaná paže ležela pod mou hlavou a pokračovala až na kraj postele. Druhá ruka mě pevně svírala v objetí a naše nahá těla k sobě byly přitisknuty, jako kdyby někdo použil vteřinové lepidlo.

Bolestně jsem zkřivila obličej, jakmile jsem si vzpomněla, co jsem to u všech čertů provedla. S tímhle přístupem se už odsud rozhodně nedostanu. Pomalu jsem jeho paži, jež měl přeze mě přehozenou, zvedla a položila ji na jeho bok. Došla jsem ke skříni, kde byly poskládány jeho trika a ve spodním šuplíku překvapivě i mé spodní prádlo. Vzala jsem si jeho šedé triko a své spodní prádlo. Zrovna tohle triko mi snad bylo až ke kolenům.

Nevědomky jsem si k jeho triku přičichla a teprve potom se šla vysprchovat. Silný proud vody dopadal na mé rozpálené tělo a já se snažila přijít na to, jak mám pokračovat v životě, když se mi bez varování do cesty postavil Justin se svými prazvláštními náladami. Každým dnem mi přišlo přirozenějším s ním trávit čas. Ne, že bych měla na vybranou. Studovala jsem pilně, kvůli němu. Chtěla jsem lidi, jako je on posadit do basy. Po všech jizvách kterými si mě označkoval, jsem si špičkami přejela. Vystouplá část kůže na mém těle mi každodenně připomínala, proč chci dělat svou práci.

Teď mě pomalu přechází pocit nenávistí, jakou jsem k němu cítila. Opouštěla mě ta silná zášť. Je to jen psychicky zničený člověk, co z impulzivního motivu hledal útěchu u dívky, co nosila stejné oči, rty, úsměv na tváři jako ta jedna, kterou bezmezně miloval. Přesto by ho tohle omlouvat nemělo. Já mu ale každým dnem odpustila o drobný kousek více.

Z mého přemýšlení mě probudily dvě silné paže obmotané kolem mého těla. Přitisknutý k mým zádům si vzal sprchovací gel. Dal si trochu na dlaně a pomalu přejížděl po stehnech nahoru. Naskočila mi husina, když se lehce dotkl nejcitlivějšího místa na mém těle. Každou částečku přejel svými dlaněmi a na místech, kde byly jizvy se snažil být jemný. Začal mi masírovat ramena a následně ladně přejel k prsům. Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a mé ruce vyletěly do jeho vlasů. Jeho rty se přitiskly k mému krku a já ho reflexně natáhla, aby měl lepší přístup. Prsty sjížděl níž a níž a než byl moc blízko, tak jsem se prudce otočila a přitlačila ho ke zdi. Ruce měl od sebe a jen čekal, co udělám.

Přibližovala jsem se k jeho rtům čím dál tím víc. Když už nás odděloval jen jeden centimetr, ze spodního patra se ozvala střelná rána. Naše hlavy se hned otočily ke dveřím. Justin vypnul vodu a chvíli jsme poslouchali, jestli to kluci neudělali omylem, nebo jestli tu někdo je.

"Kde je?! Kde je kurva ten bastard?!" Justin hned vyletěl ze sprchy a já se pomalu došourala k oblečení, co jsem tu měla. Přehodila jsem přes sebe triko a spodní prádlo. Opatrně jsem vyšla z pokoje, aniž bych vydala jakýkoliv zvuk.

"Ty zmrde! Devět let jsem seděl v base za tebe! Devět!"

"Jak ses dostal ven?"

"Si jako myslíš, že jsi z nás ten chytrý? Ne, ne kamaráde. Já tě tady teď odprásknu a budeš ještě rád, když to bude rychlý. Mohl bych tě týrat, jako jsi týral tu tvoji štětku. Pak bych ji nechal zabít, jako tu tvoji první."

"Zabili ji kvůli tomu, že jsi dlužil prachy." Viděla jsem, jak se Justinovi nepravidelně zvedala hruď a nedivila bych se, kdyby mu pára lezla i z uší. Jason tam mezitím mířil zbraň na Justina. Změnil se od doby, co jsem ho naposledy viděla.

"Ne bráško, to bylo jen divadýlko. Všechny prachy byly zaplacený, ale já věděl, že mi to nebudeš mít tak moc za zlý, když se Yakuza s Lewisem vymluví na tohle. Ta tvoje nás držela v Londýně moc dlouho. Museli jsme vypadnout a jakoby mě karma neměla ráda? Vesmír ti seslal její ztracený dvojče."

"Ty bezpáteřní zmrde!" Justin praštil do jeho ruky a tím Jasonovi vypadla zbraň. Ani jsem si nevšimla, že je Ryan a Fredo v bezvědomí ležíc na podlaze v kuchyni. Justin sázel jednu ránu za druhou svému totožnému dvojčeti. Jason je najednou přetočil a než stihl Justinovi dát první ránu, já už držela jeho zbraň u jeho hlavy. Jakmile ucítil hlaveň zbraně na svém temeni, zastavil se v pohybu.

"Víš, co by bylo ironií Jasone? Kdyby tě tak ta takzvaná štětka, která je mimochodem totožným dvojčetem dívky, kterou jsi nechal zabít, zabila tebe." Neviděl mi do obličeje, ale věděla jsem, že mě poznal. Sklonila jsem se do úrovně jeho ucha a něžně mu zašeptala slova se silnou špetkou nenávisti.

"Tohle je teprve karma."

Julia