Princové Midgardu ✔️

19. Dar od boha lží

Takže, kapitola o dvou tisících slovech téměř od ničem speciálně věnovaná pro arowey. Snad se bude líbit. :D
Mimochodem, vidím to tak na... tři kapitoly do konce, asi. xd

Během několika dní se všechno dalo víceméně zase zpátky do pořádku a napjatá atmosféra, jež se mezi nimi držela jako připomínka na lži a polopravdy, se pomalu rozpouštěla, až nakonec zmizela úplně.

Loki se opět zdržoval v dílně s Tonym a Brucem, ale vyloženě se jim nevyhýbal. Mluvil, když jej někdo vyzval, i sám od sebe, docházel na společná jídla, občas si udělal přestávku od práce a připojil se k ostatním.

Byli zvědaví a bůh neprotestoval, když se stavěli za ním a nakukovali mu přes rameno či ho zblízka i vzdálenosti pozorovali, ať už ‚nenápadně' nebo přímo. Ze součástek, které našel v dílně a jež mu Tony případně na požádání obstaral, si vyrobil pár nových hraček, jimž rozuměli leda Tony s Brucem, a (neochotně) museli uznat jeho překvapivě rychlé sžití s pozemskou technologií. Podle jeho slov se pokoušel propojit magii s technikou, což mimochodem způsobilo nejednu explozi, při níž magii proklínali i milovali zároveň, jelikož díky magickým štítům se nezničilo nic vyjma testovaného subjektu.

Teď se však věnoval hlavně magii. Vždycky, když se na něj někdo podíval, naskytl se mu asi tenhle pohled: Loki sedící na zemi obklopený papíry, zuřivě kreslící náčrty a píšící texty v nějakém starém písmu, které se podle Jarvise podobalo runám. Blikaly kolem něj zelené jiskry společně s mlhavým oparem, jenž ho obaloval, jak si magie nacházela cestu ven kvůli jeho frustraci nad nenajitým řešením, ať už chtěl znát cokoli. Často vyskakoval na nohy nebo procházel kolem, jindy ho omrzelo používat papíry či holografické tabule a jednoduše využíval svých schopností a psal prstem do vzduchu, kde se objevovaly nápisy a levitovaly kolem něj. Bylo to vlastně celkem fascinující pozorovat.

Nepodařilo se jim přijít na to, o co se snaží, a Loki jim to ani nějak nevysvětloval. Když ho občas zachytili ve stavu největšího soustředění a zeptali se ho na něco, odpověděl jim jazykem, jenž rozhodně nebyl angličtina. Díky bohu (doslova) za Thora jakožto překladatele.

Nakonec nechávali Lokiho v dílně-laboratoři i sami, usuzujíce, že kdyby se dělo něco vážného, Jarvis by je upozornil. (A beztak nikdy nikdo nebyl pryč moc dlouho, jelikož byli všichni přehnaně starostliví. (Ne že by se jim někdo divil.))

Clint, Natasha, Steve, Tony a Thor cvičili v tělocvičně, když dovnitř jako velká voda vtrhl Loki s Brucem v patách. Malý bůh sršel energií, kolem něj poletovalo několik nápisů a bylo jen s podivem, že se cestou k nim nepřerazil o nějaké cvičební náčiní. „Přišel jsem na to! Konečně! Mám to!"

Hawkeye ho zachytil před tím, než do něj stihl narazit, a pevně ho držel, protože bůh byl ve svém energetickém stavu nebezpečný zejména sám sobě. Avengerům poskočila srdce, když ho slyšeli křičet. Napadala je jen jedna věc, na níž mohl přijít, a všichni se obávali zeptat, ale někdo to udělat musel. „Hou, hou, Loki! Zpomal, ano?"

„Uh-huh, promiň, Clinte," vykoktal, odhrnuje si vlasy z tváře, snaže se zklidnit splašený tlukot srdce.

„Výborně," pousmál se lukostřelec. „Takže, chápu to správně, že jsi něco objevil?"

Zamrkal, pak se mu tvář rozjasnila. „Och! Ano, objevil. Nechápu, že mi to dalo tak zabrat. Být tady matka, nejspíš by mi vynadala, že mi to trvalo tak dlouho."

„Takže," zapojil se Tony do konverzace, „jsi přišel na způsob, jak vás zase bezpečně zvětšit?"

K jejich překvapení – a taky nesmírné úlevě, při níž se cítili lehce zahanbeně – mág záporně zavrtěl hlavou. „Ne. Protože se mi pořád nedařilo najít správnou, jak to říct, frekvenci, v jaké se kouzlo, které nás proměnilo, pohybuje, vzhledem k tomu, že se někomu," vrhl významný pohled na Thora, „nelíbí, když používám temnou magii, i kdyby jen zlomek."