Princové Midgardu ✔️

20. „Já vím."

Skrývačka pro všechny (hlavně tedy arowey, viz její komentář u kapitoly 18) – najděte mi v téhle kapitole Frostiron moment! :D xD

„Pojď sem!"

„Ne!"

„Dělej!"

„Ne!"

„Takhle se chová ásgardský princ?"

„Lokiii!"

„Thore, neštvi mě a pojď sem! Mám si pro tebe dojít sám?"

„To by mě zajímalo, jak – Loki, klidni s tou magií!"

„Haaaa!"

Avengers nechápavě krčili obočí a vzhlíželi od televize, mobilů, knih či novin, aby si věnovali všeříkající pohledy. Neměli nejmenší ponětí, o co šlo, ale Loki Thora naháněl už přes půl hodiny pomalu po celé věži. Jenom díky Jarvisovi se drželi v horní části budovy a neobtěžovali nevinné občany a pracovníky dole.

Clint si odkašlal. „Nevím sice, co dělají, ale neměli bychom je zastavit?"

Tony ho jenom odmávl. „Mají až moc energie, tak je nechme vyřádit. Dokud nic neničí, proč to řešit?"

„Ve skutečnosti, pane –"

„Pšššt, Jarve, nechci to slyšet, abych mohl předstírat, že je všechno v pořádku, a nemusel si hrát na dospělého."

Steve po něm vrhl svůj typický „zklamaný pohled Kapitána Ameriky", jak to všichni Avengeři i veřejnost rádi nazývali, jenž se skládal z nakrčeného obočí a rtů stažených do úzké linky, a Stark jenom protočil očima.

Thor již potřetí za tu dobu prosvištěl kolem nich k výtahu, jehož dveře se již automaticky otevíraly (ať žije Jarvisova intuice), vběhl do něj a zrovna ve chvíli, kdy se zavíraly a do obýváku vtrhl Loki s rozcuchanými vlasy a téměř až zuřivým, přesto ve své podobě roztomilým zjevem. „THORE!"

Starší princ se jen zazubil a zamával na něj, ale to už se výtah rozjel směrem dolů. Loki nespokojeně zafuněl, obraceje tvář ke stropu. „Jarvisi? Řekneš mi, prosím, kam jel můj bratr?"

„Momentálně zastavil u bazénů. Mám pro vás připravený další výtah, Loki." I přestože byl Jarvis umělá inteligence, zdálo se, že zní pobaveně, a Tony vnitřně věřil, že si celou situaci náramně užívá.

„Děkuji, Jarvisi," usmál se, nastupuje do výtahu. „Vezmeš mě za ním, prosím?"

„Jistěže."

Sledovali, jak Loki mizí za svým bratrem, a Tony zamyšleně pohlédl na strop. I Jarvisovi se malý bůh líbil a on mu to nemohl zazlívat, vždyť málokdo byl na jeho AI tak slušný jako Loki, ostatní jej brali jako samozřejmost. Za celou dobu Lokiho pobytu ve věži neslyšel větu směřovanou Jarvisovi, v níž by od mága nezaznělo „prosím" nebo „děkuji".

„Jarve, víš, o co těm dvěma jde?" zeptal se Tony, neskrývaje svou zvědavost.

„Vím, pane."

Bruce se uchechtl. „Proč mám dojem, že nám to neřekneš?"

„Protože váš odhad je správný, pane Bannere."

Vynálezce si založil ruce na prsou. „Jarve, kde ty tuhle drzost bereš?"

„Učím se od nejlepšího, pane."

Pro sebe se zazubil a jenom zavrtěl hlavou. „A řekneš nám alespoň, co dělají?"

Chvíli bylo ticho. Jestli Jarvis zvažoval, zda odpoví, nebo věnoval plnou pozornost dvěma bohům, nevěděli, ovšem v duchu sázeli na to druhé, což se záhy ukázalo jako pravda. „Zdá se, že Loki zmrazil vodu v bazénu a pak Thora doslova přimrazil na místě. Mohu vás však ujistit, že jeho tepová frekvence se nezměnila a Thor je v pořádku. Oba dva právě míří nahoru."