NEW {j.jk}

#11.

Přišla jsem k baru a sedla jsem si na barovou židli vedle něj. Vedle Jungkooka. Toho jsem tady přesně potřebovala. Dával si zrovna několikátého panáka. ,, Proč tolik piješ? " zeptala jsem se ho. ,, To tě nemusí zajímat. " odpověděl. ,, Ok. " řekla jsem.

Pak jsem si řekla opět o sklenici coly. Vážně nechci být opilá a zvlášť, když nám všechno vychází podle plánu.

(***)

Zanedlouho se Jungkook pořádně opil. Dostali jsme z něj vše potřebné.

Celá párty skončila a Jungkook nám zůstal na krku. Jeho kamarádi totiž odešli taky na mol opilí a na něj úplně zapomněli.

,, Ahoj mami... Ano, párty už skončila... Víš.. Musím tady zůstat přes noc... Protože moje kamarádka se opila, tak se o ní teď staráme... Neboj budu.. Dík.. Ahoj. " domluvila jsem s mámou. ,, Tak kamarádka. " zasmála se Van. ,, A co jsem jí měla říct? Mami, je tady jeden kluk, kterého jsme s holkama opily a jeho kamarádi se na něj vysrali?" řekla jsem. Na to už nikdo nic neříkal a šly jsme se postarat o Jungkooka.

Jungkook's POV

Vzbudil jsem se s ukrutnou bolestí hlavy. Otevřel jsem oči a začal se rozhlížet po místnosti. Tohle přece není můj pokoj! Kde to sakra jsem?! ,, Haló! Je tu někdo?!! " zařval jsem. Uslyšel jsem něčí kroky.

Rozrazily se dveře a v nich stála... Elisabeth?? Co ta tady dělá?! ,, Proč tak ječíš? Jde ti snad o život, nebo co? '' řekla celkem nahlas. ,, Kde to jsem? " zeptal jsem se. ,, Seš u Jisoo. Opil ses včera na mol a tvý kamarádi tě tady nechali. Tak jsme si s holkama řekly, že než tě vyhodit na chodník, nebo do kontyšu, jsme obětovaly jednu postel. " odpověděla mi. ,, A co tady děláš ty? " zeptal jsem se. ,, Předpokládám, že Jisoo by neunesla cca 66 kilo a ještě, kdyby to musela tahat nahoru po schodech. A navíc... Jsem tu, kdyby se vyskytly nějaké komplikace. " řekla.

Chtěl jsem vstát, ale všiml jsem si, že jsem... Nahý?!! Ne! Ne! Ne! Že se nestalo, co si myslím! ,, P-proč jsem nahý? " zeptal jsem se vyděšeně. ,, Nevím. Ale neboj se, nic moc se nestalo. " řekla. Počkat!! Jak jako nic moc?!! ,, J-jak jako nic m-moc?! " vyjekl jsem. ,, Jen jsi mě políbil. Jinak nic. " odpověděla. ,, J-já tě p-políbil?! " vyjekl jsem znova. ,, Jo, ale byla to jen malá pusa. Myslíš, že bych se líbala s nějakým vožralcem a ještě k tomu, když jsi to byl ty? '' řekla. ,, Ale nikomu to neřekneš. Že ne. " řekl jsem. ,, Šílíš?! To bych se teda pořádně ztrapnila. " řekla. ,, A ty tvý kamarádky? " zeptal jsem se. ,, To se nemáš čeho bát. Kdyby jen cekly... " řekla a naznačila, že by je zabila.

,, Tak a teď se obleč a běž pryč. " řekla a šla pryč. ,, Počkej! " zařval jsem. ,, Co zas? " otočila se ještě. ,, A co snídaně? " zeptal jsem se. ,, Tak na to zapomeň. Na co máš mámu? " řekla. ,, J-jenže já nemám mámu. '' řekl jsem.

Mámu ani tátu jsem nikdy nepoznal. Když jsem byl ještě malý, tak mě žeprej přinesli v košíku před děcák.

,, Tak si jídlo třeba uvař nebo objednej. Mně je to jedno, ale hlavně už padej." řekla a odešla. Já jsem se tedy oblékl a vyšel z pokoje. Pak jsem sešel schody a šel vchodovými dveřmi ven.

Elly's POV

Vyšla jsem z toho pokoje. On nemá rodiče?! To by vysvětlovalo to jeho chování. Sedla jsem si v obýváku na gauč a přemýšlela. Nechovala jsem se zrovna moc hezky. Ale proč je mi to líto? Vždyť to je ON! Ten, kterého nenávidím. Tak proč je mi ho líto?

Vyšla jsem schody. Se sklopeným pohledem a cílem se mu omluvit jsem vešla do jeho pokoje. ,, Jungkooku omlouvám s... '' nedořekla jsem to, protože jsem si všimla, že tam vlastně nikdo není. Wow! Tak to jsem teda posrala. A ještě k tomu jsou Vánoce. No počkat.... Vánoce!!! Já musím jít domů!

Rychlostí blesku jsem vstala a šla si do vedlejšího pokoje pro své věci. ,, Už musím! Ahoj! " zařvala jsem přes celý dům, protože holky byly ještě vy svých "náhradních" pokojích a Jisoo dělala snídani.

Vyšla jsem tedy a velmi rychlou chůzí jsem si to namířila domů.

Najednou do mě někdo narazil a já spadla na ledový chodník. ,, Au! To neumíš dávat po... Jungkooku?! " zarazila jsem se, když jsem viděla brečícího Jungkooka. Rychle jsem vstala. ,, C-co se stalo? " zeptala jsem se.  ,, T-to t-tě n-ne-musí z-zají... " ,, Já vím, ale řekni mi to. " skočila jsem mu do řeči. ,, Z-za c-co? " zeptal se. ,, Nikomu nic neřeknu a řeknu ti, jak mi říkají. " odpověděla jsem. ,, T-tak d-dobře. " řekl. ,, A nechceš jít ke mně? Nebylo by moc dobrý, kdyby tě někdo uviděl takhle. " řekla jsem. ,, T-tak d-dobře. D-dík. " řekl. Spolu jsme pak šli. Cesta nám netrvala dloho.

,, Takže mě dobře poslouchej. Když tam nikdo nebude, vyběhneš schody a půjdeš do dveří na konci chodby. Jo a teď se vyzuj.'' řekla jsem. ,, Co?! Proč?! " zeptal se. ,, Protože nahoře je přes celou chodbu koberec a byly by tam vidět tvé stopy. Takže dělej. " řekla jsem. On si otráveně zezul boty.

Pootevřela jsem opatrně vchodové dveře a nakoukla dovnitř, jestli tam někoho neuvidím. Máma zrovna umývala nádobí a byla otočená zády ke schodišti.

Potichu jsem vešla a naznačila Jungkookovi, že může jít. On hned rychle vyběhl schody. Máma se otočila, když nebyl vidět (naštěstí). ,, Á ahoj Elly. Tak, jaká byla párty? " zeptala se máma. ,, Kromě té události s kámoškou, dobrý. " řekla jsem, když jsem si nazouvala své bílé, králičí papuče. ,, Pojď ke stolu. Bude snídaně. " řekla. ,, A nemohla bych si ji donést do pokoje? " zeptala jsem se. ,, Ne nemohla, protože jsou Vánoce a budeme jíst všichni pohromadě. " řekla. ,, Běž zatím zavolat tátu. " dodala.

Vyšla jsem tedy schody a šla do ložnice rodičů. Řekla jsem tátovi, že je snídaně a on šel hned se mnou dolů, takže jsem nemohla informovat Jungkooka. Doufám, že to nějak vydrží.