NEW {j.jk}

#22.

Elly's POV

Zazvonil mi mobil.

Kookie💞
Až ti v neděli skončí oslava, zavolej mi a pak čekej před tvým domem.

Elly-angel💓
Ok

(***)

Oslava s klukama a holkama byla fajn. Moc jsem se pobavila. S Kookem jsme se normálně bavila a s klukama taky.

S rodinou to bylo taky fajn. No... Fajn. Nevím. Když dostanete v létě od vaší babičky pletený svetr a od ostatních nic, protože si myslí, že jsem na dárky už velká, tak si myslím, že když řeknu, že to bylo fajn, tak je to moc velká lichotka. Jinak dort nebyl. Byl jenom malý dortík s prskavkou. Všichni se jinak ptali, s kým se kamarádím. Na to samozřejmě odpověděla máma a ještě k tomu řekla, že mám jenom šest kamarádek. O klucích ani zmíňka. Tak jsem řekla: ,, Jinak mám ještě 7 kámošů, kteří jsou mimochodem nejoblíbenější ze školy a dneska mě jeden z nich pozval ven. " To se strhla velká vlna otázek ve stylu ,, A jak se jmenujou? " , ,, Jsou na tebe hodní? "  a babička ještě řekla: ,, Aby to nebyli nějaký úchylové. " Na to jsem se začala smát. Ostatním do smíchu teda nebylo. Máma mi hned řekla, že nikam nejedu a zavedla mě do pokoje, kde mě mimochodem zamčela.

Teď ležím na posteli a brečím do polštáře. Tak a už toho mám dost! Zavolala jsem Kookovi, ať na mě čeká v parku. Napsala jsem rodičům dopis:

Nehledejte mě, nevolejte mi, nepište mi.
Nejsem už žádné malé dítě. Jsem plnoletá a můžu si se svým životem dělat, co chci.
Asi se už nevrátím a budu s tím, s kým chci.

Vaše drahá Elly.

Před dveře jsem postavila židli tak, aby se nikdo nedostal dovnitř. Začala jsem si balit věci. Zabalila jsem si je do kufru na kolečka a vzala si na záda vak, do kterého jsem si dala mobil a peněženku. Ze skříně jsem si vzala provaz, uvázala ho na nejpevnější bod, což byla noha od stolu.

Slézala jsem velmi opatrně. Někdy to se mnou i cuklo, ale přežila jsem to. Utíkala jsem, co mi nohy stačily do parku. Tam už čekal Kook. ,, Ahoj. Na co máš ten kufr? " zeptal se. ,, Já... Utíkám z domova. " odpověděla jsem. ,, Ale proč? " zeptal se. ,, Zakázali mi se s tebou kamarádit. " řekla jsem. ,, A kde teď budeš bydlet? " zeptal se. ,, Asi si koupím novej dům. Peníze na to mám. " řekla jsem. ,, Tak pojď. " řekl a vedl mě k černému autu. To otevřel, otevřel mi kufr, abych si tam mohla dát kufr, pak mi otevřel dveře, já si sedla a spolu jsme někam jeli.

,, Kam to jedeme? " zeptala jsem se. ,, Do Pusanu. " odpověděl. ,, C-co? Vždyť to je daleko! " vyjekla jsem. ,, To nevadí. Mám tam pro tebe překvapení. " řekl. Pak jsme už jen normálně jeli a místama si i povídali.