The Nights/Cameron Dallas

2

První den

V noci se domů připlazili další dva. Ptáte se jak to vím? Hned jak jsem se s Cameronem domluvila, že si věci přinesu ze svého auta až dnes zapadl do svého pokoje a pustil muziku. Bolela mě hlava a už jenom podle zrcadla v koupelně, kterou jsem si musela najít sama, jsem vypadala naprosto příšerně. Na to, že nám za hodinu začíná vyučování se kluci stále válí v posteli. Rozhodla jsem se udělat kávu pro všechny a nějakou jim tu nechat. Já musím vyrazit dříve, protože auto mám ve vedlejší ulici, protože tady na hlavní ani za boha nenajdete volné místo k parkování. S hlasitým cinknutím jsem odložila hrnek na stůl. Byl akorát tam čas vyrazit. Ovšem tady nebyla na dohled jedna ani živá duše. Kromě mě. Vzala jsem klíče, které tu vyseli a vyšla jsem ven. S Cameronem jsme včera nepodepsali žádnou smlouvu, nedostala jsem klíče ani nic jiného. Na to byl podle mě až moc na sračky. Stejně jsem o tomhle bytě mohla jenom snít, protože v opilosti jenom těžko uděláte správné rozhodnutí. Očkem jsem znovu projela výtah a ušklíbla se. Radši jsem seběhla schody.
➡️
S klidem jsem zasedla do první lavice, kterou jsem viděla. Na střední nejsem poprvé. Nejdříve jsem udělala jednu, z donucení rodičů jsem ji dodělala. Pak mě vykopli z domu a já přestoupila na tuhle školu. Byla jsem tu mezi prvními. Úplně vzadu už si to vysedával kluk, který měl přece tmavší pleť, ale připadal mi sympatický. Pak tu v rohu seděla menší tmavovláska, která si čmárala něco do sešitu. Sem tam se na nás koukla. Já jsem seděla v druhé lavici uprostřed.
"Ahoj" ozval se hlas a já vzhédla k němu. Byl to ten kluk. Mile se na mě usmíval a já mu to oplatila.
"Můžu přisednout?" zeptal se mě a já jsem naznačila ať si klidně sedne. Tak i udělal.
"Jsem George" představil se mi a já se usmála.
"Skylar, ale radši Sky, pokud mi někdy řekneš Skylar dostaneš pánvičkou po hlavě" řekla jsem a on se zasmál.
"Budu si to pamatovat" řekl mi a otočil hlavu ke dveřím. Vstoupilo dalších pár žáků. Mezi nimi byl i černovlasej kluk, kterej na zádech táhl batoh a hodil ho k poslední lavici. Jenom jsem nad tím prokroutila očima. Sedl si do lavice a podepřel si hlavu, jak kdyby na ni měl půl tuny a vyndal telefon.

Christina
Takže takhle je trochu kratší, ale na to jsme zvyklí 😂❤️🙏🏻