The Nights/Cameron Dallas

19

Rezervování?

Po nějaké té době jsem vylezla z vody. Seděla jsem na molu zabalená v ručníku a koukala na kluky, kteří pk sobě jako malé děti skákali a snažili se potopit.
"Děvče je ti zima?" zeptal se mě hlas a já už jenom podle mé zřejmě nové přezdívky poznala, že se jedná o Camerona.
"Trochu" přiznala jsem. Ve skutečnosti mi byla velká zima. Sluníčko zalezlo za mrak a tak už ani zdaleka nebylo tak příjemně jako před pár minutama.
"Nechceš půjčit mikinu?" zeptal se mě.
Jasně a ošukat mě rovnou nechceš? Ehm...
"Ne nechci" odsekla jsem. Jenom pokrčil rameny a sedl si vedle mě. Bylo ticho.
"Promiň" řekl najednou. Překvapeně jsem k němu natočila hlavu.
"Cože? Za co?" zeptala jsem se ho.
"Za to, že jsem byl tak hnusnej" řekl mi a já jsem se usmála a přikývla.
"Nic se neděje, už jsme v pohodě ne?" pronesla jsem a on tiše řekl "Jo".
"Půjdu do chatky" řekla jsem a zvedla se.
"Jo a ještě..." zastavil mě uprostřed kroku. Otočila jsem se.
"Je tu kuchyňka, uděláš nám palačinky?" zeptal se mě a já se začala smát. Možná není tak hroznej jak jsem čekala. On se jenom uculil.
"Jasně, pomůžeš mi?" zeptala jsem se ho a on nadšeně přikývl a utekl napřed.
"Jenom se převlíknu" zakřičela jsem na něj a vpadla do chatky.
➡️
"Vole, řekla jsem hladkou" zasmála jsem se a dala mu zpět do ruky polohrubou mouku.
"Promiň,hned to bude" řekl a začal se hrabat ve skříňce. Sama jsem si všechno už dávno dala do misky a čekám jenom na tu mouku.
"Tady" zvedl ke mě ruku.
"Prosím dej zatím pánev na plotnu" řekla jsem a on přikývl.
"Není toho nějak moc?" koukl se mi přes rameno.
"Je nás tu 11, navíc nám to kluci všechno sní, udělám ještě jednu várku" oznámila jsem. Chtěla jsem si lehnout k filmům a žrát palačinky.
"To je fakt" zasmál se.
"Máš něco v plánu na večer?" zeptal se mě. Zase přeruším plány?
"No jako jo, ale to můžu zrušit proč?" zeptala jsem se a on se usmál.
"Mohu si tě rezervovat?" zeptal se mě a já jsem se zasmála a přikývla.
"Vyzvednu si tě" mrkl na mě a já se ušklíbla. Budu si na něj dávat bacha.

Christina